Nono, zaměňujete pojem „převod dluhů“ a pojem „přechod dluhů“. To jsou dvě odlišné situace a právní důvody jsou také odlišné.

• Převod dluhu nastává na základě projevu vůle (na základě smlouvy mezi dlužníkem a přejímatelem dluhu).
• Přechod dluhu nastává na základě právní skutečnosti (nejčastěji na základě zákona).

Na samotném přechodu dluhů není vůbec nic špatného.

Špatné, protizákonné a protiústavní je ovšem to, že o neexistující právní úpravě přechodu dluhů se mluví, jako kdyby reálně existovala. Takto to však v právním státě nejde. Údajné opomenutí zákonodárce nevytváří samo o sobě právní normu a neukládá povinnost. Opomenutí zákonodárce může být nanejvýš důvodem k novelizaci nedokonalého zákona.

Až bude generální přechod dluhu na nabyvatele uzákoněn, nebude to žádné drama. Byt s dluhem si samozřejmě koupí kdokoliv bez omezení. Samotný dluh přece není překážkou, vím-li o něm předem. Vždyť byt má určitou tržní hodnotu. Od ní kupující odečtete výši dluhu, který na něj má přejít, a výsledkem je kupní cena bytu s dluhem.

Chtělo by to samozřejmě doladit a provázat s jinými předpisy, například cena bytu má vliv na daně z příjmů a daně z nabytí nemovité věci.

lake