Může tedy SVJ dlouhodobé zálohy vybírat, – je nesmyslný dotaz, neboť slova „záloha a příspěvek“ nevyjadřují účel placení, který vlastník povinen hradit. Povinnost vlastníka platit vzniká na základě zákona ZoVB § 15 (1) a stejně NOZ § 1180 odst. 1 popisem účelu určení, tj „za co má vlastník platit “. ZoVB § 15 (2) definuje „jak má vlastník platit: účelově, povinně, v nutné výši, předem (zálohově), průběžně a v dílčím objemu (přispívat), jsou to slova charakterizující finanční operaci a ne závazek vlastníka s účelovým určením. Dle NOZ už specifikace finančního toku chybí a mělo by každé SVJ nadefinovat podle vlastní potřeby, buď ve stanovách nebo v nějakém metodickém materiálu o rozpočtu. Forma financování vyplývá z účelu určení. Jinak lze financovat, kontinuální plnění např. tzv. „služby“ a jinak jednotlivý případ (např. zateplení) s úvěrem nebo bez. „Jak“ – to už není potřeba aby stanovil zákon, ale měl by umět zorganizovat každý ekonom SVJ. Též nevidím smysl omezení tvorby finančního zdroje na nějaký účel na jeden rok. Dlouhodobost zdroje není dán charakterem finančního toku tvorby, ale volbou metody vypořádání a to převodem zůstatku do následujícího roku.
Na tomto servru se soustavně zaměňuje účel a forma placení, což vytváří zmatek v úvahách autorů.