Vložil lake, 24. Listopad 2015 - 7:39

Opět prasečí právo. Ale jsem velice rád, že zde je podrobně vypsáno co tvrdila ta paní, která si říká soudkyně Nejvyššího soudu. Připomíná mi jistou Angelu Merkelovou. Ta vypouští z úst samé lži a ani se při tom nečervená.

Vezmu to po raději po řadě.
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „Až budete měnit stanovy starých SVJ, nemusíte vypisovat první statutáry, je to nesmysl, vždyť oni už nemusejí být aktuálně vlastníky.“

Komentář lake: PRAVDA, ale z úplně jiného důvodu než uvedla paní Brzobohatá.
Tvrdila, že uvedené osoby již nemusejí být vlastníky. To ovšem vůbec důvodem není! Nepochopila zjevně, že adresátem ustanovení § 1200 odst. 2 NOZ jsou výhradně právnické osoby SVJ(1200), vznikající od 1.1.2014. Na stávající SVJ(2000), vznikající do 31.12.2013 tedy § 1200 nedopadá, ostatně jako celá část NOZ o bytovém spoluvlastnictví.
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „… nemůžete obejít kogentní úpravu nájmu bytu, nájemce zvíře chovat může.“

Komentář lake: NEPRAVDA.
JUDr. Brzobohatá nezná znění NOZ, o kterém měla podat odbornou informaci na placeném semináři. Příslušné ustanovení NOZ není kogentní a obsahuje něco jiného než tvrdila:

89/2012 Sb. § 2258
Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě.

Poměry v domě, zmíněné v NOZ, jsou dány prohlášením vlastníka, stanovami SVJ či domovním řádem (je-li součástí stanov). Pokud některý z těchto dokumentů zakazuje obtěžovat obyvatele domu při chovu zvířete (např. pachem, hlukem, šířením alergenů, znečisťováním společných částí) pak toto je povinen respektovat každý vlastník jednotky i v tom případě, že svůj byt pronajímá. Podle toho musí být postavena i nájemní smlouva.
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „Plná moc by určitě měla být zvláštní, nestačí generální.“

Komentář lake: NEPRAVDA.
Že plná moc pro výkon práv zastoupeného vůči právnické osobě by měla údajně být zvláštní, nikoliv generální, je nesmyslné tvrzení. Neplyne to z žádného celostátně platného předpisu. Je pouze na úvaze vlastníka jednotky, zda určí osobu, která jej má zastupovat při výkonu jeho práv vůči SVJ, a zda se takto nechá zastupovat pouze jednorázově či trvale. Do toho paní Brzobohaté opravdu nic není.
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „U starých SVJ zůstanou jednotky vymezeny dle BytZ, ale vlastnické vztahy a záležitosti SVJ se od 1.1.2014 řídí NOZ (v senátu panuje shoda)“

Komentář lake: NEPRAVDA.
JUDr. Brzobohatá nezná znění NOZ, o kterém měla podat odbornou informaci na placeném semináři. Jednotky samozřejmě zůstávají vymezeny podle ZoVB, ale to není vše! Zákon říká ještě něco dalšího, mnohem důležitějšího:

89/2012 Sb. § 3063
Nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů.

Ze znění zákona tedy plyne, že nejde o pouhou definici jednotky podle ZOVB, nýbrž samotné vlastnické právo – se všemi věcnými právy a povinnostmi s tím spojenými – se také nabývá podle dosavadních právních předpisů. Tím spíše tedy platí, že vlastnické právo nabyté před účinností NOZ se nadále řídí podle dosavadnbích právních předpisů. Ustanovení § 3063 je lex specialis vůči § 3028 odst. 2 NOZ, který podřizuje vlastnícké vztahy nové právní úpravě dle NOZ. U jednotek(1994) a vlastnických vztahů z toho vzniklých to však neplatí. Kdo neví, netuší ani co všechno neví …
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „… záležitosti SVJ se od 1.1.2014 řídí NOZ (v senátu panuje shoda)“.

Komentář lake: Pravý opak je pravdou. Cituji z NOZ:

89/2012 Sb. § 3028
(3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy".

Protože stanovy právnické osoby jsou smlouvou sui generis, uzavřenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se vnitřní právní poměry v SVJ(2000) a veškerá práva a povinnosti mezi členy a právnickou osobou dosavadními právními předpisy a tedy i stávajícími stanovami. NOZ neobsahuje žádné ustanovení, které by zavádělo retroaktivitu pro SVJ(2000).
JUDr. Brzobohatá tedy nezná znění NOZ, o kterém měla podat odbornou informaci na placeném semináři. K tomu je třeba ještě říci toto: pokud v senátu panuje shoda o jejích mylných a protiprávních názorech, pak jde o shodu právních analfabetů, kteří neznají znění NOZ a o právu mnoho nevědí.
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „Nařízení vlády 366/2013 Sb. – §5 a §6 (společné části domu) jsou kogentní.“

Komentář lake: NEPRAVDA.
JUDr. Brzobohatá nezná znění NOZ, o kterém měla podat odbornou informaci na placeném semináři. Nezná dokonce ani základní výkladová pravidla. V první řadě je část NOZ o bytovém spoluvlastnictví (včetně n.v. č. 366/2013 Sb.) nepoužitelná pro budovy rozdělené podle ZoVB do dne 31.12.2013. Nelze nový právní předpis aplikovat retroaktivně, viz přechodové ustanovení § 3063 NOZ.
Pokud jde o údajnou kogentnost nařízení vlády pro budovy rozdělené podle NOZ, ani v tom nemá JUDr. Brzobohatá pravdu. Podle NOZ platí, cituji:

89/2012 Sb. § 1222
Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce, o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.

Z uvedeného plyne, že prováděcí předpis (n.v. č. 366/2013 Sb.) neobsahuje kogentní ustanovení. Obsahuje pouze výčet částí, o nichž se má za to, že jsou společné. Výrazem „má se za to“ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku. Důkazem opaku může být projev vůle vlastníka budovy – prohlášení o rozdělení budovy na jednotky(2012). Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. je tedy použitelné podpůrně zejména v případech, kdy prohlášení je vadné a neurčuje jednoznačně zda určitá část je společná, či zda náleží k jednotce.
JUDr. Brzobohatá ukazuje, že nedovede vyložit právní předpis ani na úrovni studentky prvního ročníku práv. K prozumění co je kogentní ustanovení bych jí doporučil studium důvodové zprávy k § 1 NOZ; tam je to vysvětleno podrobně.
Jestliže JUDr. Brzobohatá původně tvrdila, že prohlášení pořízené podle ZOVB je nutno změnit podle (pouze dispozitivního) nařízení vlády k NOZ, nejde jen o směšnou popletenost, ale o útok na samu podstatu vlastnictví a o ignorování konstantní judikatury Ústavního soudu k zavedení nepravé retroaktivity právního předpisu. Mrazí mne v zádech, když vidím, jaká právní hovada sedí v senátech Nejvyššího soudu. Naštěstí se telefonicky poradila s vrátnou Nejvyššího soudu, a tak to nakonec uvedla na semináři na pravou míru.
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „Jakékoli dluhy, které souvisejí se správou, přecházejí na nabyvatele“

Komentář lake: NEPRAVDA.
JUDr. Brzobohatá nebyla schopna ani označit, ani citovat příslušnou právní normu, podle které by dluhy měly přejít na nabyvatele jednotky. To už je u právníků a soudců takový folklor, že ani 3 roky po nabytí účinnosti NOZ nedovedou takové ustanovení v NOZ nalézt. Mimochodem, jediný případ přechodu dluhů na nabyvatele je spojen se zapsaným zástavním právem na jednotce dlužníka podle § 1888 NOZ. Jedinou povinností SVJ v tomto případě je vyčíslit nesplacený zůstatek dluhu a vyjádřit souhlas se změnou v osobě dlužníka. To vše proto, aby nabyvatel měl povědomost o tom, jaké dluhy (v jaké zůstatkové výši) na něj přejdou zároveň s nabytím vlastnictví jednotky. Je to přímo a černé na bílém uvedeno v důvodové zprávě k NOZ.
Takže tvrzení JUDr. Brzobohaté jsou laická tvrzení bez právního obsahu a bez jakéhokoliv podkladu. Všimněte si, že ačkoliv je ta dáma soudkyní Nejvyššího soudu, nezná NOZ a nedovedla ke svým překvapivým názorům říci ani odkaz na nějaké ustanovení zákona. Jí i členům jejího senátu bych doporučil četbu důvodové zprávy k § 1186 NOZ. Tam je uvedeno co obsahuje § 1186 a kde je třeba hledat ono ustanovení o přechodu dluhů, které v § 1186 není.
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „Já se přikláním k širšímu výkladu, aby nevznikla dvojkolejnost, do Potvrzení je tedy třeba zahrnovat i dluhy na službách. “

Komentář lake: NEPRAVDA.
JUDr. Brzobohatá nezná znění NOZ, o kterém měla podat odbornou informaci na placeném semináři. Nezná ani znění zákona č. 67/2013 Sb., který stanoví příkladmo rozsah služeb spojených s užíváním bytů. Poskytování služeb „do bytů“ je činnost zcela jiná nežli správa společných částí domu a pozemku. Ty dva druhy činností spolu nijak nesouvisejí a poskytují se podle různých zákonů. Je to však bezvýznamný rozdíl, protože na nabyvatele nepřecházejí ani dluhy ze správy domu, ani dluhy z přijímání poskytovaných služeb (není-li nájemcem družstevního bytu a zároven členem bytového družstva).
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „Při vyúčtování vznikne přeplatek/nedo­platek a ten náleží aktuálnímu vlastníkovi.“

Komentář lake: NEPRAVDA.
JUDr. Brzobohatá nezná znění zákona č. 67/2013 Sb.. Každý odběratel služeb má podle tohoto zákona právo na konečné vyúčtování a na vypořádání (vyrovnání přeplatků a nedoplatků). Vzhledem k tomu, že zákon č. 67/2013 Sb. je lex specialis vůči obecnému NOZ, a ten žádnou relevantní právní úpravu neobsahuje, nelze vůbec uvažovat, že by se mělo použít některé ustanovení NOZ. Ani zmiňovaný § 1186 NOZ žádný přechod dluhů neobsahuje. Obdobné bláboly by neobstály ani v prvním ročníku práv při první zkoušce ze základů práva: Tak mi povězte něco o vztahu lex specialis a lex generalis. Vy nevíte? Píšu vám NEPROSPĚL, a příště se to naučte lépe. Máte to ve skriptech.
------------------------------------------------------------------

  • Tvrzení JUDr. Brzobohaté: „Odstavec 2 paragrafu 1186 říká, že přejdou veškeré dluhy …“

Komentář lake: NEPRAVDA.
JUDr. Brzobohatá nezná znění NOZ, o kterém měla podat odbornou informaci na placeném semináři. Jde o totální neschopnost porozumět psanému právu. O neschopnost vyložit právní normu jednoduchého práva ústavně konformním způsobem. O totální neschopnost podložit zjevně proptiprávní názor jakýmkoliv uvěřitelným právním argumentem. Předmětné ustanovení zní takto:

89/2012 Sb. § 1186
(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

Ze znění § 1186 je tedy zjevné, že dluhy mohu přejít, nebo také nemusí přejít, a že mohou existovat dluhy, které nepřejdou. Víme proč: podle § 1888 NOZ je k přechodu dluhu nutný trojí souhlas: aby převodce přechod dluhu nevyloučil, aby nabyvatel přechod dluhu nevyloučil, a konečně aby věřitel neodmítl nového dlužníka. Jde tedy pouze o jejich soukromoprávní ujednání, které nelze vynutit prostředky státní moci. Ustanovení § 1186 odst. 2 NOZ stanoví pouze jednoduchou povinnost SVJ (vydat potvrzení že dluhy nejsou, nebo že jsou a v jaké výši). Další povinnost je zde uložena převodci (vyžádat si toto potvrzení od SVJ a předat nabyvateli). Samotnému nabyvateli se zde žádná povinnost neukládá.
Pouhé předání jakéhosi kusu papíru nemá konstitutivní účinky. Právní důvod přechodu dluhu je samozřejmě jinde – viz § 1888 NOZ. Přechod dluhu – na rozdíl od převzetí dluhu – je událost velmi specifická, zasahující do samé podstaty vlastnictví a je v NOZ upravena jednoznačně na jednom místě. Ovšemže ne v § 1186, milostivá paní.
Znění § 1186 ve spojení s § 1888 dává jasný obraz o tom o co v těchto ustanoveních jde. Je sice možné vyložit každou právní normu jednoduchého práva contra legem (v rozporu s jejím zněním), jak činí JUDr. Brzobohatá. Ale takový násilný výklad jde v tomto případě proti textu, obsahu a smyslu právní normy a je rozporný i s důvodovou zprávou. Výklad contra legem nemůže obstát, je-li zároveň k dispozici výklad plně ústavně konformní a zároveň souladný se zněním zákona i s úmyslem zákonodárce. Pokud tomu JUDr. Brzobohatá se svými kolegy ze senátu nerozumí, ať si prostuduje skripta pro druhý ročník práv o výkladových pravidlech. Nebo ať si laskavě přečte samotný § 1186 odst. 2, případně důvodovou zprávu k § 1186 NOZ. Pak jsou snad ještě nějaké kursy Univerzity třetího věku „Právo v běžném životě“.
----------------------------------------------------------------

Paní Brzobohatá šíří svá překvapivá a nepodložená tvrzení jako svůj soukromý kšeft přes agenturu: http://www.bovapolygon.cz/lektor.php…. Nechává si zaplatit za dodávku směsi pravd, polopravd a nepravd. Soudím, že účastníci seminářů by se mohli dožadovat vrácení zaplacené ceny, neboť se jeví, že nedostali co jim bylo slíbeno: informace od odborníka v oblasti práva. Na paní JUDr. Pavlínu Brzobohatou dopadá ustanovení NOZ:

89/2012 Sb. § 5
(1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

lake

P.S.
Vítám tyto semináře. Čím více desinformací a neuvěřitelných lží budou lektoři vypouštět z úst, tím víc vám bude jasné, že je to úplně jinak, než se Vám snaží právní analfabeti namluvit.
Protože kdyby nebyli právními analfabety, jistě by dokázali své názory podepřít citací ze zákona, či nějakým logickým a uvěřitelným zdůvodněním, že ano?
Vy už jste nějaké takové právní zdůvodnění od někoho z nich slyšeli?
Vy věříte paní Brzobohaté, že ví co mluví?

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.