Je to v praxi případ téměř neskutečný, ale budiž, aby mělo 9 vlastníků bytů stejnou průměrnou hodnotu nákladů při různých plochách a poloze bytů. Pro vysvětlení je zde možno příjmout dvě varianty tohoto případu. a) Byty mají stejnou velikost vytápěných ploch a tudíž i stejou základní i spotřební složku nákladů. Pak se těch 20% z bytu č. 10 rozdělí rovnoměrně mezi byty č. 1 – 9.

1. Byty mají rozdílnou velikost vytápěných ploch a proto mají rozdílné náklady základní a spotřební složky. V tomto případě se náklady /ze 20% bytu č. 10/ rozdělí nerovnoměrně a to v závislosti na velikosti spotřební složky. Je to podivné, ale je to tak – zpracováno podle mne známého výpočtového algoritmu nejmenovaného rozúčtovatele.