Vážený pane PavleSVJ,

tážete se, dovolte, abych se rovněž tázal.

1. Podle Vás je v pořádku, že funkční období statutárního orgánu začne (řekněme, že dnem volby, takový případ rozhodně nevylučuji, jenom tvrdím, že to není jediná možnost), aniž by (někdy dříve nebo nejpozději rovněž dnem volby) skončilo funkční období předchozího statutárního orgánu?
2. Použijeme-li analogii, je to, jako by kupující věc (řekněme byt) nabyl, aniž by ho prodávající současně prodal. A nebo jinak, je to, jako by kupující věc nabyl k nějakému datu (řekněme ke dni podpisu smlouvy), ale kupující věc pozbyl teprve k pozdějšímu datu (ke dni konce jeho „funkčního období“).
3. Z 1 a 2 lze dovodit, že jediný přípustný den konání volby je den konce funkčního období orgánu (možná i pozdější den, nikoli však dříve). Takovýto názor zde už padl. Opravdu tohle podle Vás zákonodárce zamýšlel?

Mým cílem nebylo presentavat tu svůj názor na věc, ale upozornit na nejasnost. A tady s Vámi souhlasím, že ZoVB začátek funkčního období neupravuje, a doplňuji, že ještě méně upravuje konec funkčního období. Přesto, ptáte-li se na můj názor, funkční období zřejmě začíná:

1. především vždy až po skončení (nebo současně se skončením) funkčního období předchozího orgánu, nikdy v jeho průběhu,
2. dnem začátku funkčního období uvedeným v zápisu o volbě,
3. podle stanov (Vaší domněnku, že většina společenství v tomto bodě přebrala vzorové stanovy, nedokážu potvrdit, ani vyvrátit. Kromě toho, vzorové stanovy jsou v tomto bodě nekonsistentní).

(Nejde mi tu nyní o odpověď na otázku konkrétního tazatele, která k této diskusi vedla.)

Pro Váš názor naopak nacházím oporu v návrhu nového ZoVB, který ku podivu neumožňuje volbu s předstihem, když stanoví den začátku funkce na den volby, bez dodatku „pokud SVJ nerozhodn jinak“.

Václav