Jožin napsal: „To je nesmysl. Z důvodové zprávy k § 1186 naopak vyplývá, že úmyslem tvůrce zákona bylo, aby dluhy vůči SVJ spjaté se správou domu a pozemku a uvedené v potvrzení SVJ přešly na nabyvatele ze zákona …“

Jožine, nebuďte směšný. Diskutujte o tom, co v zákonu je. Ne o tom, co v něm není. Měl-li zákonodárce podle vás údajně úmysl, má smůlu: zapomněl ten úmysl v zákonu vyjádřit pomocí některé právní normy. To je ovšem nepřekonatelná překážka!

Takže zákonodárce ať si trhne nohou, nebo ať novelizuje NOZ. Pokud opravdu zákonodárce měl takový úmysl, nic mu nebrání svou chybu napravit, a do první novely NOZ ten neexistující přechod dluhu přidá.

Do té doby platí, co jsem napsal já: dluhy nepřecházejí.

Ostaně Vy sám, pane Jožine, poukazujete na ustanovení § 736 odst. 2 zákona č. 90/2012, o obchodních korporacích, které jednoznačně a určitě zakotvuje přechod „všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem“. Takové jednoznačné a určité ustanovení zcela chybí v části NOZ o bytovém spoluvlastnictví, a z toho lze velmi jednoduše dovodit, že dluhy vlastníka bytu – na rozdíl od dluhů člena družstva – nepřecházejí.

A to nemluvím o skutečnosti, že na SVJ(2000) nedopadá část NOZ o bytovém spoluvlastnictví vůbec. Vždyť jde o jiné závazkové vztahy a jinou právnickou osobu.

Nemusíte být ani znalec práva, abyste to poznal. Stačí myslet tím, co máte mezi ušima. Jmenuje se to mozek.

lake