Použití dlouhodobé zálohy k nákupu nemovitosti je podvodem vůči bývalým vlastníkům, pokud nějací existují. Je to i v rozporu se záměrem zákonodárce. Stačí si přečíst důvodovou zprávu k příslušné novele ZoVB:

„Podle navrženého nového znění odstavce 2 v § 15 je třeba stanovit zálohy tak, aby bylo možno hradit náklady především na velké opravy, jejichž potřeba se projeví později. Je nezbytné, aby na tzv. fondu oprav se soustředilo v průběhu jednotlivých let dostatek finančních prostředků na provedení finančně nákladných oprav, a to formou záloh.

Navrhované doplnění odstavce 4 v § 15 vyjadřuje zásadu, že vlastník jednotky, jehož vlastnické právo k jednotce se převádí nebo přechází na jinou osobu, nemá mít nárok na vrácení všech finančních prostředků, které poskytl jako zálohy, jestliže nebyly vyčerpány v době, kdy vlastníkem ještě byl. V průběhu výkonu vlastnického práva k jednotce užíval a postupně opotřebovával společné části domu a musí se proto podílet na úhradě opravy, i když ta bude provedena až v době, kdy již vlastníkem nebude. V opačném případě by na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť by vlastník nehradil náklady na opravy, jejichž potřeba vznikla jako důsledek opotřebení, když se na užívání společných částí podílel.“

Ani slovo o tom, že by vlastník jednotky musel přispívat budoucímu vlastníkovi na cokoliv, i na nákup nových věcí, které sám nepoužíval.

Nákup nové věci musejí uhradit ti, kteří si ji pořizují.