Dobrý den,

je nás v domácnosti pět – 2 dospělí a 3 děti. Dům má 30 bytových jednotek, víme, že tam bydlí i nenahlášené osoby, například paní předsedkyně má nepřihlášeného druha. Nevím sice, jak často tam druh pobývá, jestli je tam každý den, nebo méně často, ale potkáváme ho a slyšíme, jak se hádají, atd.

Pokoušeli jsme se prosadit změnu rozpočítávání nákladů na služby, aby to nebylo závislé na tom, zdali má někdo přihlášenou nebo nepřihlášenou osobu, aby to bylo spravedlivější, například podle podlahové plochy bytu či spoluvlastnického podílu.

Celkové náklady rozpočítané podle počtu nahlášených osob v domě činí 66 452 Kč (odpad 26 952 Kč + společná elektřina 3 800 Kč + úklid 35 700 Kč). Celkové náklady na náš byt podle počtu osob jsou 6 816 Kč (odpad 2 764 Kč + společná elektřina 390 Kč + úklid 3 662 Kč).

V současné době tedy platíme desetinu společných nákladů bytového domu, v němž se nachází 30 bytových jednotek.

Zajímavé ovšem je, že pokud jde o spotřebu vody, která je účtována přesně podle měřidla, platíme, ačkoliv máme poměrně velkou spotřebu vzhledem ke třem malým dětem, pouhou dvacetinu spotřeby vody v domě (122 936 Kč celková spotřeba, 6 693 Kč spotřeba na náš byt).

Domníváme se, že taková by byla pravděpodobně i realita, pokud bychom platili společné náklady při plném počtu nahlášených osob (tj. 1/20 z 66 452 Kč, což by činilo 3 322 Kč).

Náš hrubý odhad tedy je, že na nenahlášené osoby v domě doplácíme kolem 3 500 Kč ročně (6 816 Kč – 3 322 Kč).

Jak situaci řešit? Samozřejmě ti, kteří mají nenahlášené osoby (a je jich v domě dle našeho odhadu docela dost) jsou se stávajícím stavem, kdy za ně platíme náklady my, co platíme řádně, spokojeni. Rovněž ti, co mají velké byty se změně brání, protože by platili při rozpočítávání podle plochy či podílů více. Nám ale logicky situace nevyhovuje. Je možnost nějaké obrany?