Pro diskutující jjjjs, Pope, Mrzout: Pánové neznají zákony a netuší nic o právu.

V úvodním příspěvku je popsána možnost, že by vlastník jednotky měl hradit zálohy, jejichž výše je v příkrém rozporu se skutečnou výší jeho závazku. Tvrdím, že je vyloučeno, aby SVJ schválilo takový svévolný a nemravný způsob stanovení výše záloh.

Je tedy nepravdivá odpověď pana jjjjs, že by se způsob vybírání záloh mohl řídit pouze tím „… co si SVJ odhlasuje“.

Podle článku 11 Listiny základních práv a svobod platí, že vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Z toho plyne, že vlastníci jednotek nemohou zneužít své právo hlasovat na shromáždění k tomu, aby uložili jednotlivému vlastníkovi povinnost zjevně bezdůvodnou a nepřiměřenou.

Podle článku 11 Listiny základních práv a svobod platí, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu; nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Z toho plyne, že nelze založit nerovnost mezi vlastníky jednotek pouhým hlasováním shromáždění.

Podle § 8 NOZ platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Z toho plyne, že případné svévolné usnesení shromáždění o nesmyslném způsobu hrazení záloh nemá oporu v zákoně a nemůže být úspěšně vymáháno.

Podle § 580 NOZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Z toho plyne, že i kdyby bylo takové svévolné a nemravné usnesení shromážděním přijato, je neplatné od samého počátku (ex tunc).
-------------------------------------------------------------------------

Pokud se někdo domnívá, že přes usnesení shromáždění lze „zlegalizovat“ jakoukoliv schválnost a svévolnost, mýlí se.

Podle § 2 NOZ platí,že zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

To znamená, že ustanovení § 4 zákona č. 67/2013 Sb. (o stanovení výše záloh společenstvím) není možné zneužít k předepsání záloh v rozporu se zdravým rozumem a s dobrými mravy. Nic takového totiž zákonodárce na mysli neměl.

V případě popsaném tazatelem je tedy možno legálně předepsat nepřiměřené zálohy jedině na základě ujednání s vlastníkem, kterému se má taková nepřiměřená záloha stanovit. Protže osoba s rozumem průměrného člověka na nic takového nepřistoupí, zbývá jediná možnost: stanovit zálohy jako 1/12 z předpokládaných ročních nákladů. To jsem zde už napsal.

lake