Bydlím už asi 20 let na malém sídlišti na okraji města, kde vždycky býval klid. Kousek od našeho paneláku jsou garáže a za garážemi pár malých zahrádek. A v jedné z nich je od loňského září nějaký pes, kterej tam každou chvíli vyštěkává, a to i během noční doby. Máme relativně nová plastová okna, ale slyšet je to i přes ně. Ložnici naštěstí máme na druhou stranu, kde je to slyšet hodně tlumeně, fakt si nedovedu představit noc na straně k psovi, to už bychom museli nějak řešit… Ale i tak to není příjemné – kolikrát se ani v klidu nenajíte, nemůžete v klidu sledovat televizi, číst si atd. Často je to tak, že třeba 2 až 3 hodiny je úplný klid, a pak to znovu začne. Někdy je to takové to klasické štěkání, jindy je to spíš něco mezi štěkáním a vytím, což leze na nervy snad ještě víc. Nikdy dřív by mě nenapadlo, že mi štěkání psa bude někdy vadit, ale bohužel stalo se, protože teď vidím jak je to protivný. Ta zahrada může být vzdálená tak 50 až 100 metrů, ale slyšet je to hrozně. Vůbec si nedovedu představit poslouchat to z mnohem kratší vzdálenosti, nebo se kvůli tomu dokonce nevyspat a musím přiznat, že už začínám chápat lidi, kteří ze zoufalství hodí po psovi otrávenej buřt. A to jsem přitom dřív odsuzovala… Jenže člověk by se taky měl ptát PROČ to ten dotyčný udělal… Pravda je taková, že často si za to ten majitel může vlastně sám, jenže to nikdo vůbec nebere v potaz… A stejně tak je na vině systém, kterej bezohlednost pejskařů jenom podporuje.