Pro účely tohoto zákona se rozumí
g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

Zajímavá je otázka, jak chápat zejména bod 1. Je-li smluvní stranou na straně nájemce více osob, zda je pro účely nejen smlouvy, ale i určení rozhodného počtu osob, používáno v tomto tvaru jednotného čísla, i když smluvní stranou na straně nájemce je více osob. Pakliže jsou smluvní stranou např. 3 nájemci, z toho dva odjedou do zahraničí a v bytě nežijí, zda se tedy tito 3 nájemci pro rozúčtování počítají vždy jako 3 osoby, nebo jako jedna osoba, pakliže platí pravidlo, že „vlastník nebo nájemce se pro rozúčtování počítá vždy, bez ohledu, zda je v bytě přítomen či nikoli“.