US odmítl stížnost žalobce, který chtěl námitku promlčení napadnout rozporem s dobrými mravy, přičemž se žalobce jako správce konkursní podstaty domáhal vyplacených odměn jedné účetní o které judikát NS uvádí že byly cit.

…
Poukázal rovněž na skutečnost, že k vyplacení neúměrně vysokých částek žalované došlo za situace, kdy stovky zaměstnanců úpadce zůstaly bez zaměstnání a s nevyplacenými mzdami. Jelikož žalovaná měla odpovědnost za účetnictví, musela si být této skutečnosti vědoma. Dovolatel dále uvedl, že mohl uplatnit nárok vůči žalované teprve poté, co byl ustanoven do funkce správce konkurzní podstaty a marné uplynutí promlčecí doby tak nezavinil
[28 Cdo 4180/2013]

takže je zřejmé, že ani usnesení US ani judikát NS neuvádí, že by „průměrná hodinová odměna za vedení účetnictví činila 3 800 Kč“. Je to „jen“ částka o jejíž výši se ani nevedl spor a dokladuje toliko, že odvolaný správce konkursní podstaty prostě vyplatil co vyplatil. Nic víc a nic míň.