Pane Lake, pokud nevidíte rozdíl mezi zálohovou fakturou v dodavatelsko odběratelských vztazích a předepsanou zálohou vlastníkovi SVJ, tak není o čem diskutovat. Mohu s Vámi souhlasit v tom, že se oboje jmenuje „záloha“. Ale oboje vychází ze zcela rozdílných principů. Máte bezesporu nárok na svůj názor, že se ani o jednom neúčtuje. Názory odborníků, které jste předložil, se týkají pouze zálohové faktury mimo prostředí SVJ a jsou tak bezpředmětné. Jinak žádný argument nemáte.

Já rozdíl mezi zálohovou fakturou a předepsanou zálohou vlastníkovi SVJ vidím. Na Váš dotaz „Proč o tom účtovat“ jsem odpověděl, uváděl jsem dva důvody, jeden zákonný, jeden praktický.

Analogie mohou být vždy zavádějící, ale vzhledem k té povinnosti vlastníka zaplatit předepsanou zálohu, si to laicky můžete postavit na roveň povinnosti zákazníka zaplatit fakturu. Oboje dvoje je povinností. A teď si vezměte velké SVJ o 100 jednotkách a průměrné záloze 5000 Kč. V souhrnu to pro SVJ znamená, že očekává povinnou platbu půl milionu (500.000,– Kč).

A já tvrdím, že takováto skutečnost má být v účetnictví zachycena. To není pár drobných. Účetnictví musí být v souladu se zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb, v tomto případě pak zvláště s §7 odst. 1–3 a §8 (http://zakony.centrum.cz/…ictvi/cast-1)

Jedna z účetních zásad je „obsah má přednost před formou“, nejdůležitější je obsah. Tedy bez ohledu na to, že se v názvu povinné platby vlastníka vyskytuje slovo „záloha“, je třeba jít po obsahu. Tím je povinná platba vlastníka a tuto skutečnost je potřeba zachytit v účetnictví.