Píšete v příspěvku http://www.portalsvj.cz/…pokracovat-0#… na toto téma „Napřed musíte prokazatelně zjistit, co se ve skutečném světě děje, kdo komu co dluží a z jakého právního důvodu dluží. Teprve pak o těchto skutečnostech můžete začít účtovat, nebo vést evidenci.“ Plně souhlasím tímto postupem pro zjišťování právní kvalifikace hospodářského dění. Pro ekonomickou kvalifikaci platí obdobný princip. „Zálohami“ nestanou finanční operace tím, že nějaký popletený právník to tak pojmenuje. Což o to, pojmenovat může jak uznává za vhodné a takové nesouhlasné pojmenování nalezneme i v dalších zákonech, ale vzniká tím zmatek a omyl když pak aplikujeme pravidlo účtování pouze podle pojmenování dle právního předpisu. Takže analyzujme „co se ve skutečném světě děje“ když obecně ekonomicky subjekt poskytuje/přijímá zálohu a co se děje když SVJ od vlastníka obdrží „zálohy“ např. za služby. 

obecně, záloha (přijatá):
= finanční příjem dodavatele od objednavatele dodávky
= je přijata před vyhotovením dodávky
= je určena k zhotovení dodávky
= po zhotovení dodávky je zúčtována v konečném vyúčtování
= rozhodnutí o poskytnutí vzniká vzájemnou dohodou
= nezaplacení obecně nelze vymáhat a sankcionovat 

SVJ „záloha“:
= finanční příjem od vlastníka
= SVJ není zhotovitelem dodávky ale zprostředkovatelem dodávek třetích stran
= je přijata periodicky během trvání dodávek služby
= je určena k tvorbě finančního zdroje na průběžné financování dodávek služby
= je určena k financování „cizí“ dodávky proto i přijaté peníze jsou „cizím“ majetkem
= po uplynutí období zúčtovací je zúčtována v konečném vyúčtování
= rozhodnutí o poskytování je nahrazeno zákonem
= nezaplacení lze vymáhat a sankcionovat 

Podle tohoto seznamu rozdíly jsou již zjevné. SVJ není v roli dodavatele ale zprostředkovatele dodávky, navíc plnění dodávek většiny tzv. „služeb“ (voda, plyn, teplo, el. energie) tvoří kontinuální odběr a proto nelze stanovit časový sled „přijetí zálohy“ a „vyhotovení dodávky“, tj. zda nastalo „před“, a ta je podmínka kriteriální pro přiznání obecné kategorie zálohy. V opačném případě pak jde o dílčí platbu dodávky.
Takže SVJ „záloha“ je finanční vklad zprostředkovateli k financování zprostředkovaných služeb. Jde o dílčí platby dodávek služeb. SVJ na tyto platby má nárok. Neplnění nároku lze vymáhat a sankcionovat.
Můj závěr je, že po analýze dění reálného světa, jsem pro volbu účtovací metody podle „popletených účetních“ než podle „popletených právníků“.