Pokus o rozpletení mého popletení…

1. Jestliže (ve svém bodu 0) účtuje o závazku SVJ vůči zhotoviteli díla,… – nikoliv, tento zápis naznačuje účtování poskytnutí úvěru SVJ (prosím slovo „příslib“ je třeba nahradit „poskytnutí“ – překlep, psáno ráno 2.00).
2. kampak se mu v účetnictví podělo zaúčtování pohledávky SVJ za objednavateli díla? je v bodě 5 ale za pohledávky za poskytnutí zápůjčky od SVJ. Číslo nevyjadřuje chrologii případů. Pohledávka má vznikat v momentu uskutečnění „zápůjčky“ pro vlastníka.
3. Jestliže vlastníci si objednali u SVJ takovou činnost, jsou z této objednávky zavázáni. – vlastník je členem SVJ a tudíž jeho „objednání“ je pouze aktem řízení vydání „příkazu“ a ne aktem hospodářským a nikomu žádný účetní případ závazku nevzniká.
4. ** ..výbor obrací na zhotovitele s konkrétní objednávkou díla – a teprve tím vzniká závazek,…** – opět, výbor dílo u zhotovitele objedná, asi formou uzavření HS, je to zase akt právního úkonu (jednání), ne aktem hospodářským a nikomu žádný účetní případ závazku nevzniká.
5. aby na vlastníky jednotek přenesl neexistující pohledávku SVJ ze splácení vlastního úvěru bance. – princip hospodaření SVJ je výsledkově neutrální (jak plnění za správu a služby pořidí a předává tak u vlastníků ve stejné výši pohledává). Je třeba tak učinit i u finanční služby zajištění zápůjček pro vlastníky.
6. Vlastník jednotky nesplácí ani úroky, ani jistinu z úvěru, který si vzalo společenství – to učitě ne, ale plácí stejné položky za vlastní zápůjčku od SVJ a výše těch plateb odpovídá podílu jeho zápůjčky na celkovém úvěru SVJ od banky.
7. A tím bych naší polemiku o úvěru uzavřel, moji popletenost snad omlouvá to, že jsem pouze tak „trochu účtař teorertik“ a jsem si vědom dalších složitosti praxe, související se všemi účetními případy použití finančního instrumentu úvěru.