Pokus o vysvětlení „šíření moru“ při účtování úvěru…
Souhlasím s tím, že správné pořadí (kohoutek, slepička,..) postupu požadavků (příklad rekonstrukce střechy) je následující: vlastníci žádá a pověří SVJ o celkové ralizaci požadavku, SVJ pak jednotlivých dodavatelů (může být i víc..). Nejsou-li na akci peníze v SVJ a vlastníci nejsou schopni jednorázově vytvořit zdroj, ještě pověří SVJ o zajištění úvěru od banky. SVJ může odmítnout řešení finančních problémů vlastníků a chtít aby úvěr zajistili sami, pak platí standardní řešení bez úvěru. Pokud ovšem úvěr bude poskytován pak mohu na tuto finanční službu hledět jako na „subdodávku“ akce rekonstrukce střechy stejně, jako na subdodávku pořízení okapů. V tomto pojetí dílo „rekonstrukce střechy“ bude hotové až subdodávka „finančí úvěr“ bude zlikvidována, tj. splacená celá (ukončením lhůty úvěru). A protože vlastník participuje podílem i na této „subdodávce“ a její konečná cena není známa (není-li anuitní splátka) pořád participuje na finacování „rekonstrukce střechy“ zálohově, případě příspěvkově. V tomto pojetí pak je na místě vlastníkovi předepsat „splátku rekonstrukce střechy“ nikoliv úvěru.
Postup likvidace pohledávek z akce pak má opačný průběh: subdodavatel předkládá pohledávky SVJ, SVJ předkládá pohledávky vlastníkům.