Pokud budova má jedno společné, technologicky propojené vytápění, a společné měření dodaného tepla na patě objektu, pak jde o jedinou zúčtovací jednotku. Celkový náklad na vytápění se rozúčtuje mezi vlastníky jednotek (i když některý z nich svou jednotku pronajímá). Nájemcům jednotek se náklady na vytápění domu nikdy nerozúčtují. Co vlastník jednotky vybírá od svého nájemce je jeho věc.

Náklady na vytápění se ve vašem domě rozúčtují podle započitatelných podlahových ploch místností (vyhláška č.372/2001 Sb.). Zvolený způsob rozdělení nákladů není nejvhodnější, ale je podle vyhlášky možný. Náklad na vytápění společných částí domu by se ovšem měl oddělit od vytápění jednotek: tento náklad hradí SVJ a vlastníci jednotek se na něm podílejí podle svých spoluvlastnických podílů na společných částech (nikoliv podle započitatelných podlahových ploch).

Běžnější způsob rozúčtování je ten, že spotřební složka nákladů se odvozuje z náměrů indikátorů na radiátorech. K tomu je nutné osadit indikátor na každé topné těleso v domě a stanovit k tomu koeficient pro výkon radiátoru a pro polohu místnosti. Při tomto způsobu rozúčtování vlastník jednotky ovlivňuje (částečně) výši své úhrady podle toho, jak intenzivně vytápí svůj prostor.

Očekává se vydání celostátně platné vyhlášky do konce roku 2014, která by měla upřesnit povinnost osadit indikátory na topná tělesa. To bude vhodná přípežitost změnit způsob rozúčtování nákladů na teplo podle této metody.

lake