Tady je to přece jedno, zdali tykat, vykat nebo onikat. Já na to háklivý nejsem. no byl jsem v ajfru.

Ale k věci. Co jsem zase gramaticky zvojtil?

A k tomu obecné / speciální ustanovení.

Vycházím z počátku NOZ, kde se praví (ve zkratce), že mohu vše i v rozporu s ustanoveními NOZ, pokud se tak smluvní strany shodnou. Nechci zabíhat do podrobností. Ale pravda a praxe je taková, že kde se v SVJ lidi domluví, tam paragrafy vzal čert (kde není žalobce…).

Již jsem to uvedl. Dávám přednost domluvě před dokumentací, paragrafy atd.

K tomu mě vede praxe od soudu. Paragrafy jsou to poslední, co se tam řeší. Důležitější jsou „důkazy“. Rozvádět by vydalo na útlou knihu. Platí, že paragraf je proto zakroucen, aby se dal vykládat různě a právníci měli práci a na chleba.

Teorie byť právní je dobrá při debatě, vyjasnění postojů a sdělování názoru na věc. V praxi přece platí, že vyhraje ten názor, jehož autor dokáže ostatní přesvědčit, že ten jeho je ten správný.

Takže se račte rozhodnout zda tykat, onikat či jinak.

Přeji Dobrý den

Votočka