Pár poznámek pro Neználka:

1. Výtah s protizávažím je jako houpačka (taková ta vahadlová, nosník podepřený uprostřed). Určitě to znáte, přijdete na hřiště, dítě si sedne na houpačku a chce houpat, ale širokodaleko není žádný vhodný „protikus“. Po 5 minutách houpaní toho máte plné zuby. Polohová energie dítěte, kterou jste dodal, se při „jízdě“ dolů neužitečně zmaří. Při ideálním vyvážení houpačky (dalším dítětem nebo protizávažím) můžete houpat s minimální námahou, obě strany si střídavě vyměňují polohovou energii a vy jen překonáváte tření. — Co z toho plyne? Nejmenší spotřebu energie vykáže osoba ideálně vyvažující protizávaží. Má-li protizávaží o 100 kg větší hmotnost než prázdná kabina, pak nejméně spotřebuje chlápek s hmotností 100 kg. Může jezdit celé hodiny nahoru a dolů za pakatel, střídavě si vyměňuje polohovou energii s protizávažím, motor jen hradí ztráty způsobené třením. Naproti tomu 30kg modelka sice vyletí nahoru jako namydlený blesk, ale při jízdě dolů musí motor vytáhnout 70 kg na straně protizávaží.
2. Dalším problémem jsou jízdy prázdného výtahu, ráno a dopoledne převážně nahoru, odpoledne a večer převážně dolů. Slevu by měli mít ti, kteří jezdí „proti proudu“, ráno nahoru, večer dolů, např. flamendři nebo noční hlídači. Ti totiž zmenšují počet jízd naprázdno. Zkuste to navrhnout tomu vašemu „hulibrkovi“, trochu mu zamotejte hlavu.
3. Simulační model pro výtah by nebyl tak složitý jako tepelný model budovy. Řekl bych, že by byl přímo triviální. Výtah je z energetického hlediska velice primitivní stroj. Model by mohli mít výrobci výtahů. Jako parametry byste dodal počet a hmotnost osob a jejich zvyky, co se týče jízd výtahem. Modelem by se dala určit optimální hmotnost protizávaží, a to tak, aby při zadaných parametrech byla spotřeba energie dlouhodobě nejmenší.

„Kritérium „úspory dané větším počtem podlaží“ – jsem nějak nepochopil. Jakou úsporu získá byt v 3 patře oproti bytu ve 23 patře bude li za předpokladu stejného podílu a za použití protizávaží se na provozních nákladech podílet stejně?“

Čtete nepozorně, Neználku. Za předpokladu stejného podílu získají oba vlastníci stejnou úsporu topných nákladů plynoucí z menších tepelných ztrát vysoké budovy oproti nízké budově (více budovám) se stejnou podlahovou plochou. Vlastník bytu v 3. patře tedy těží stejné výhody z vícepodlažnosti budovy jako vlastník bytu v 23. patře, ale na provozních nákladech výtahu nutných ve vícepodlažní budově se nechce podílet ve stejné míře?

Ať se na to díváte z kteréhokoli úhlu, rozúčtovaní provozních nákladů výtahu podle nějakých složitých kriterií je nesmyslné.

Divím se, že ještě někdo nepřišel s tím, že by se na opravy stoupacích vedení mělo příspívat podle pater, přece vlastník bytu v nejvyšším patře užívá největší kus stoupačky, že?