Názor, se kterým jste se setkal, je názorem nějakého právního amatéra. Již z odlišných názvů obou sankcí je zřejmé, že k sobě nejsou ve vztahu obecné a zvláštní právní úpravy. Existují vedle sebe nezávisle.

• Platba podle NOZ má název „úrok z prodlení“ a podle NOZ § 512 jde o příslušenství dluhu. Lze jej tedy vymáhat pouze zároveň s dlužnou částkou. Viz zákon č. 89/2012 Sb. § 513: „Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“
• Sankce podle zákona č. 67/2013 Sb. má název „poplatek z prodlení“ a má zcela jiný charakter: nejde o zákonné příslušenství pohledávky, nýbrž o zcela samostatný nárok (nezávislý na dluhu), který lze vymáhat samostatně. Jde o penále (pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem), viz zákon č. 89/2012 Sb. § 2048 až § 2052.

Z uvedeného je zřejmé, že jde o dvě různé zákonné majetkové sankce vůči dlužníkovi, který řádně a včas nesplní svůj peněžitý dluh.

• NOZ se nezmiňuje o žádné zákonné výjimce, kdy by úrok z prodlení věřiteli nenáležel. Takže mu náleží vždy.
• Zákon č. 67/2013 Sb. se nezmiňuje o žádné zákonné výjimce, kdy by poplatek z prodlení věřiteli nenáležel. Takže mu náleží vždy.

Úmysl zákonodárce je zcela zřejmý: ve všech myslitelných případech stíhá dlužníka sankce spočívající v povinnosti uhradit kromě dlužné částky i úrok z prodlení podle NOZ. Každý však ví, že tato částka je směšná ve srovnání s výší dluhu (aktuálně 8,05% ročně). Proto ve speciálních případech, kdy by neplacení mohlo mít závažné následky, stanoví zákon č. 67/2013 Sb. další sankci, která zpřísňuje tu první: poplatek z prodlení.

Jde o samostatný nárok, nezávislý na jiných nárocích věřitele. Nejde o alternativu k úroku z prodlení podle NOZ. Oba nároky jsou na sobě nezávislé a plynou z různých právních důvodů.

lake