Jednak je třeba pamatovat na § 978 NOZ vztahující se k části třetí NOZ, která zahrnuje úpravu pro SVJ.

§ 978 „Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon.“

Že určení dispozivity ustanovení NOZ není jednoduché zvláště pro osoby bez právnického vzdělání svědčí článek prof. Dr. JUDr. Karla Eliáše – K pojetí dispozitivního práva v občanském zákoníku z něhož cituji:

„Nyní jde o to, jak právník pozná, která právní pravidla jsou kogentní a která dispozitivní. Lze si jistě povzdechnout, že „není jednotného bezpečného kritéria“,[17] a nejednou nás napadne, že máme závaznou vůli zákonodárce „luštiti přímo jako rebus“.[18] Knapp na to odpovídá jednoduše: ze zákonného textu se často nepozná, co je kogentní a co dispozitivní, ale právníci v praxi to vždy poznají „prostě intuicí“, která je „nezbytným prostředkem poznání, a to nejen praktického, ale beze vší pochybnosti i vědeckého.“ Poznamenává k tomu, že jde o bezprostřední poznání v podobě intuice velmi přirozené, „opírající se o obecný základ právnického vzdělání a jím získaného právnického způsobu myšlení a také o některé obecné teoretické poznatky, které se ukládají v »zásobárně« lidské mysli.“[19] Někdo si možná pomyslí, že jeho intuici s Knappovou nelze srovnat a že by raději určitější vodítko. Většina občanských zákoníků však takové nemá.“

Celý text článku zde: http://www.bulletin-advokacie.cz/…kem-zakoniku