Pane Patočko,

dovolím si poopravit Váš názor.

Cituji ze zákona 505/1990 Sb. – § 1 Účel zákona: Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli, a právnických osob (dále jen „subjekty“) a orgánů státní správy, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření.

Již z úvodního ustanovení zákona je tedy zřejmé, že zákon nestanovuje povinnosti fyzickým osobám (tedy např. vlastníkům bytů, kteří díky Prohlášení jsou i vlastníky měřidel tepla), ale „subjektům". Měřidla tepla v SVJ se používají „při poskytování služeb“ dle § 3 odst. (3) a) zákona, jsou tedy měřidly stanovenými, musí mít platné ověření. Rozpočítání nákladů na teplo provádí nebo zajišťuje SVJ („subjekt“). Tento subjekt je tedy uživatelem stanoveného měřidla. A toto SVJ bude případně ČMI kontrolovat, zda měřidlo užívá v souladu s § 11 zákona.

Domnívám se, že zákon o metrologii se opravdu vlastníka bytu (fyzické osoby) netýká. On měřidlo nepoužívá, jen ho má nainstalované v bytě. Pokud by ho SVJ pro rozúčtování nepoužívalo, ani by stanoveným měřidlem nebylo. Jakékoliv měřidlo se stane fakticky měřidlem stanoveným podle zákona a vyhlášky až tehdy, pokud se začne pro účely stanovenými v § 3 odst. (3) zákona používat. I nainstalovaný vodoměr, měřidlo tepla,… nemusí být ověřeny, pokud nejsou používány pro uvedené účely. Vlastníkovi měřidla pak slouží pouze pro potřebu orientačního sledování spotřeby.

Závěrem poznámka: je hodně nešikovné, pokud vodoměry a měřidla tepla používaná v SVJ pro rozúčtování nákladů, jsou součástí bytu. Pro vlastníka měřidla z metrologických předpisů povinnost ověřovat měřidla nevyplývá, on je nepoužívá. A pro SVJ je pak většinou problém domluvit se s vlastníky nejen na ověření, ale i na hromadných výměnách, stejných typech,.. (zřejmě řešit ve stanovách?). Obdobně platí i pro indikátory spotřeby tepla (výměny, typy).

Můj názor, snad srozumitelný, snad správný, Pavla