Pane Kruppe,
mírněte se. Píšete zjevné nesmysly a není to chyba těch druhých.
K běžným životním situacím patří mimo jiné rozpoznání zda druhé
osobě hradíte zálohu, nebo konečnou platbu. To platí samozřejmě
i u vlastnictví bytů.
Podle Vás jsou tedy hulváti i soudci Nejvyššího soudu, protože si dovolili v rozsudku napsat otevřeně:
| „Je třeba rozlišovat příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku od předem určených finančních prostředků, které vlastníci jednotek skládají jako zálohu (kterou je ovšem třeba dodatečně vyúčtovat) k účelu uvedenému v § 15 odst. 1 zákona.“ |
Pokud toto někdo neumí rozeznat, má tedy zásadní problém: není schopen se orientovat v běžné životní situaci.
Pokud snad člen výboru SVJ nerozeznává zálohy od konečných úhrad vlastníků jednotek, pak je to horší: svou neznalostí může způsobit škodu nejen sobě, ale i druhým. Pak se na něj nepochybně bude vztahovat ustanovení NOZ § 159:
| 89/2012 Sb. § 159 (1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. |
Pro úplnost dodávám, že přispívat na správu domu lze samozřejmě jak peněžním plněním, tak i nepeněžním plněním (plnění věcné, nebo plnění spočívající ve výkonech). Skládat zálohy na tento účel však lze pouze v penězích.
Závěr: Zbytečně řešíte neexistující problém.
lake
Poslední komentáře