Pane „jen pro info“,
podle Vašeho popisu je rozsudek v rozporu s rozhodnutími Nejvyššího soudu
32 Odo 293/2002, 22 Cdo 216/2011 ze dne 24.1.2013 a zejména s rozsudem
Nejvyššího soudu 22 Cdo 242/2009 a usnesením Ústavního soudu I. ÚS
2926/10 ze dne 19.01.2011. Viz http://www.portalsvj.cz/…ho-vlastnika.
Soudy jsou vždy povinny držet se konstantní judikatury a odchýlí-li se od ní, je soud povinen pečlivě odůvodnit z jakého nosného (nosných) důvodu (důvodů) se odchýlil.
| „Došlo-li v soudní rozhodovací praxi při řešení určité
materie k judikatornímu ustálení právního názoru, je z povahy věci
nezbytné, aby soudy nižších stupňů tento judikatorní posun ve své
rozhodovací praxi reflektovaly a v případě, že takový právní názor
nesdílejí, jej ve světle jimi pečlivě vyložené argumentace (kriticky)
konfrontovaly a seznatelným způsobem (v odůvodnění písemného vyhotovení
svého rozhodnutí) vyložily, proč, resp. z jakého (jakých) nosného
(nosných) důvodu (důvodů) nebylo lze se ve věci s obdobným skutkovým či
právním základem s předmětným judikátem ztotožnit.“ (Rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 2811/2007, ze dne 3.12.2009) |
Podle Vámi citovaného textu jde o příkrý rozpor s názorem Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. Vzhledem ke konstantní judikatuře bylo tedy těžké, téměř nemožné takovou při prohrát. Více nelze zatím k věci říci pro nedostatek informací.
lake
Poslední komentáře