Placením bez protestů na tajemný a neznámý účel dává plátce najevo, že souhlasí jak s výší, tak s důvodem částek (i když nejsou v předpisu plateb rozepsány ani zmíněny). Ano, jde o jednoznačný a právně neprůstřelný konkludentní souhlas. Jakmile se hejl nechal chytit, ze sítě už se nevymotá.
Důkazní břemeno se od tohoto okamžiku obrací: je to on, dobrovolný plátce, kdo by musel tvrdit a prokazovat, že byl např. uveden v omyl, že mu bylo něco zatajeno, že jej někdo podvedl, že se důvodně domníval, že hradí na jiný účel. Zkrátka musel by prokázat, že zde existuje bezdůvodné obohacení, ze kterého by byl oprávněn vymáhat na někom vzniklou škodu.
Jak to ovšem prokáže po delší době placení tajemných částek na neexistující „fond oprav“? To je ve hvězdách. Členové výboru i bývalý vlastník jistě soudu dosvědčí ve vzájemné shodě, že dobře věděl co a na jaký účel hradí, že s tím nadšeně souhlasil a dožadoval se sám, že chce pokračovat v placení namísto dlužníka.
To je také důvod, proč většina právníků dá ruce pryč od takového případu: údajný poškozený důkazy nemá, šance na úspěch ve sporu jsou velmi nejasné.
Nicméně pro skutečné právně platné převzetí dluhu zákon vyžaduje písemnou formu. Viz příslušná ustanovení ObčZ o převzetí dluhu či přistoupení k dluhu.
lake
Poslední komentáře