Rekl bych, že máte problém s porozuměním pojmu „splatnost“.

• Splatnost označuje datum nebo čas, do kterého je plátce povinen uhradit svůj peněžitý závazek.
• Z rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Odo 683/2006, cituji: „Právo na soudní uplatnění pohledávky ze závazku vzniká zásadně tím, že se pohledávka stane splatnou. Actio nata nastává proto v těchto případech splatností dluhu, tj. dnem, kdy měl dlužník povinnost poprvé splnit dluh, resp. započít s jeho plněním. Tento den je počátkem běhu promlčecí doby.“

Snad by Vám nemělo ujít, že peněžitý závazek existuje již před dnem splatnosti a dlužník je samozřejmě dlužníkem již před dnem splatnosti. Nepleťte do toho splatnost. Ta nemá pro věc žádný význam. Povinnost k úhradě existuje od samého počátku, od okamžiku vzniku závazku. Tímto okamžikem je rozhodnutí shromáždění (což je ekvivalentem podepsání smlouvy), viz § 9a odst. 3 ZoVB.

Asi jste nepochopil co jsem už uvedl jinde: poskytnutí finanční služby jednotlivci je služba, SLUŽBA, SLUŽBA. Nejde o náklad na správu domu. Až to pochopíte, ujasní se Vám, jak se účtuje o službách. Dám příklad:

• Pan První bydlel v bytě do června 2012, pak jej prodal panu Druhému.
• Pan První byl povinen uhradit částku za služby vytápění a dodávka TUV za dobu leden až červen 2012. Tuto povinnost měl samozřejmě bez ohledu na to, že splatnost dosud nenastala.
• V kupní smlouvě se pan První nezmínil o svém dluhu vůči SVJ, ani v kupní smlouvě nesjednal přechod dluhu na nového vlastníka.
• Vyúčtování služeb bylo prvedeno v dubnu 2013
• Splatnost doplatků topení a TUV nastala teprve v srpnu 2013.
• V té době byl vlastníkem jednotky již 14 měsíců pan Druhý.
• Přesto si nikdo nedovolí vymáhat dluh pana Prvního na panu Druhém jen proto, že v době splatnosti závazku pana Prvního je vlastníkem oné jednotky jiná osoba.

Zkuste myslet hlavou, pomáhá to. Absurdistán nechejte politikům. Mějte se pěkně.

lake