Chtěl jsem upozornit na nejistotu předpokladu, že získáme od soudu vždy správné rozhodnutí. Současně mě zajímalo, zda rozhodnutí, které mne překvapilo svými nedostatky, zapůsobí stejně také na jiné vlastníky. Závěry od účastníků diskuze k rozhodnutím soudu se tu nevyskytli. Uvedu nyní závěry soudu, které sám považuji za nesprávné.

Připomínám, že Krajský soud nezpochybnil moje tvrzení, že jsou lodžie příslušenstvím bytu a zaměřil se na dokazování, že postup výboru našeho SVJ byl správný. Moji stížnost odmítl na základě dvou výroků, které já oba považuji za neplatné.

Pro úplnost přiznávám, že nejsem znalý zákonů a nemám žádného právního poradce, jak se zřejmě domnívá „lake“. Potvrzení právníka našeho správce o tom, že lodžie jsou v našem SVJ příslušenstvím bytu, jsem si vyžádal pro výbor, který původně trval na tom, že žádné prohlášení nemáme. Pokud nesouhlasíte s mými výhradami, můžete podat lepší výklad rozhodnutí soudu.

Prvním výrokem je závěr soudu, že souhlasem se zateplením domu na shromáždění vlastníků dne 4. 6. 1009, vyjádřili přítomní vlastníci také souhlas s úhradou nákladů na zateplení lodžií ze společné zálohy. Závěr považuji za chybný ze tří důvodů.

1. Text bodu usnesení zněl: „Stanovený rozsah zateplení obsahuje zateplení pláště budovy včetně výměny oken schodiště, zateplení střešního pláště a podhledů prvního podlaží a výměny sklepních oken“. Nezmiňuje se o zateplení lodžií. Z textu nevyplývá, že jsme odsouhlasili také úhradu lodžií ze společné zálohy.
2. Je správné, že lodžie nejsou v rozsahu zateplení zahrnuty, protože shromáždění nemůže vnutit skupině vlastníků, které mají lodžie uvedeny jako příslušenství bytu, zateplení na svém příslušenství. O úpravě součástí bytu rozhodují vlastníci sami.
3. Lodžie jsou zařazeny v prohlášení jako součásti bytu a jejich náklady nemohou být hrazeny ze společné zálohy. Hlasování o úhradě ze společné zálohy by měnilo ustanovení uvedená v prohlášení. Shromáždění nemůže měnit rozsah podílu vlastníků na právech a povinnostech. Ten lze změnit pouze dohodou všech vlastníků, kterých se změna dotýká.

Druhý výrok je postaven na § 9 odst. 11, druhé věty ZVB. Věta konstatuje, že výbor nebo pověřený vlastník rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění.

1. Věta může platit pouze pro případy, kdy je úhrada prováděna pro účely, pro které byla záloha tvořena. Jiné využití je v rozporu se zákonem, protože porušuje smlouvu, na základě které je finanční hotovost vlastníky vytvářena.
2. Neplatí ani uvedený dodatek, „pokud si rozhodnutí nevyhradí shromáždění“. Shromáždění si nemůže vyhradit rozhodnutí, ke kterému není ze zákona oprávněno.

Výbor také není oprávněn použít peněz k úhradě nákladů, pro které není záloha určena, protože by tím porušil pravidla v prohlášení. Uváděl jsem usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 406/2010, ze dne 30. 11. 2011, ve kterém se o změnách v prohlášení hovoří.

Krátkou poznámku pro AlenuS. Zatím jsem celé znění rozsudku vrchního soudu nedostal. FrantaF