Pan Jan II má jistě pravdu v tom, že dohoda je zárukou správného jednání. Ovšem takovou dohodou je v našem případě prohlášení vlastníků, které vymezuje jejich práva a povinnosti. Každý vlastník našeho SVJ dohodu dostal a podepsal. Další dohoda se může uzavřít na způsob splácení jednorázové, postupné apod. Opisovat prohlášení snad není třeba.

Pan lake, v příspěvku „Vložil lake, 23. Září 2010 – 2:14“ jste odpovídal na můj dotaz, zda je možná změna zařazení lodžií do formy dříve užívané, tedy společné lodžie s tím, že budou jejich uživatelé stejně jako dříve přispívat navýšením plochy bytu o polovinu plochy lodžie, odpověděl, že taková změna ani podobná není možná bez souhlasu všech vlastníků. Považuji to za správné a domníval jsem se, že to respektuje také soud. V takovém případě bych snad měl šanci, protože jsem ke své žalobě přiložil také prohlášení právníka, že lodžie jsou uvedeny v prohlášení jako příslušenství bytu. Tady musím pro zdejší právníky dodat, že jsem někde ve výkladu této problematiky četl, že lodžie zařazené jako součást bytu, se uvádí jako příslušenství bytu, takže lpět na tom, že jsou součástí a ne příslušenstvím je zbytečné. V rozsudku soudu jsem nenašel zpochybnění tohoto zařazení. Jestliže platí výrok soudu, že je výbor oprávněn rozhodnout, že budou náklady na lodžie uhrazeny ze společné zálohy, tedy v rozporu s prohlášením, pak je zpochybněn smysl prohlášení, jako trvalé neměnné dohody.

Překvapuje mě také, že nikomu dalšímu než mě nepřipadá jako pochybné vyjádření soudu, že schválením zateplení jsme současně všichni schválili také souhlas, že lodžie budou hrazeny ze společné zálohy.

Dovolím si ještě obecnou poznámku k dotazu „kdo tedy má platit ty balkony“. Diskuze na toto téma končí obvykle sporem co vlastně k balkonům nebo lodžiím patří. Právníci to nemusí vědět, ale ví to jistě projektanti a stavební firmy. V našem případě bych stručně řekl, vše co vyčnívá z fasády.

Ale nám všem přeci nejde o vlastnictví, ale o náklady související s užíváním věci. Mělo by být samozřejmostí pro každého, že za něj nikdo nemusí platit náklady na věc, kterou výlučně jen on užívá. Totéž musí platit u lodžií, vyhrazených konkrétnímu uživateli. Považuji za správné, aby náklady na udržování užívané věci v řádném stavu hradil výhradní uživatel této věci. Veškeré náklady, které udržování vyžaduje, přímo závisí na existenci užívané věci. Kdyby například lodžie na domě nebyla, byly by náklady na její údržbu nulové. Proč má člověk bydlící v domě vedle bytu s lodžií, hradit náklady, vyvolané existencí věci, která slouží pouze sousedovi a současně nepatří k nezbytným věcem pro stavbu samotnou. Při způsobu, který zvolil výbor, zaplatí vlastník s velkým bytem bez lodžie, téměř dvojnásobek toho, co zaplatí uživatel s malým bytem, který lodžii užívá (nejde přímo o můj případ).

FrantaF