Martle,

Váš výklad má jistou logiku, já se ale zatím přikláním k názoru, že blokace převodů se vztahuje na všechny nevzniklé společenství tj. založené i nezaložené, i když v takovém případě u založených s většinou původního vlastníka vzniká ta kolize, kdy má být blokován převod čtvrté (třetí) jednotky, což ale brání správci splnit povinnost provést tolik převodů, aby ztratil většinový podíl a podal návrh na vklad do rejstříku.

Ptáte se: „Jak jste přišel na to, že „Účelem blokace ale přece je, aby SVJ vzniklo jako právnická osoba a bylo zapsáno do veřejného rejstříku“, a proč nejsou převody blokovány spíše založením než vznikem?“

Vyplývá to z § 1198/2 – Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků…

Založené společenství funguje ve srovnání se vzniklým společenstvím omezeně, nejde o právnickou osobu, nenajde ho nikdo ve veřejném rejstříku. Přesto, že zákon stanovuje povinnost zapsat společenství do veřejného rejstříku, bez donucovací blokace převodů (v případě, že by blokace by byla využita jen na založení) by problém dneška tj. nezapsání do rejstříku zůstal neřešen. Pokud by správce z jakéholi důvodu po ztrátě většiny návrh na zapsání do rejstřiku nepodal, přestože mut to ukládá za povinnost § 1203 a ani vlastníci nebudou konat, bez donucovací blokace převodů nebude návrh na zápis společenství vlastníků do veřejného rejstříku podán a společenství nevznikne.

Práte se: „Proč nemůže vznikat SVJ vždy teprve, až původní vlastník ztratí většinu hlasů?“

Asi proto, že budou vznikat i společenství, kde nebude mít nikdo většinu.