Váš výklad DZ jsem přijal částečně. DZ hovoří o vynucování založení v případech založení společenství v domech s alespoň pěti jednotkami vkladem prohlášení. V ostatních případech založení si myslím, že DZ měla na mysli vztáhnout blokaci na založení vč. vzniku (když mluví o zachování povinnosti existence společenství).

Totiž DZ se v této věci vyjadřuje k původnímu návrhu zákona. A návrh (bez podmínky "tří různých vlastníků) předpokládal automatické založení společenství v domě s alespoň pěti jednotkami vkladem prohlášení díky povinnému uvedení náležitostí stanov v prohlášení. Případ nezaložení společenství v domě s alespoň pěti jednotkami vkladem prohlášení (neuvedení stanov v prohlášení) nemohl, na rozdíl od současného znění zákona nastat. Vzhledem k záměru zamezit správci zbavit se správy (v založeném společenství prohlášením vč. stanov) dříve než ztratí polovinu, se od blokace při vzniku pro kolizi v tomto případě ustoupilo, ale vznik je zajištěn povinností správce podle § 1203.

Takže smyslem návrhu zákona bylo podle mého názoru vynutit nejen založení, ale i vznik společenství. Pokud by blokace vynucovala jen založení, společenství by mohlo vznik bezdůvodně a beztrestně oddalovat (především v těch ostatních případech). Kromě toho by založené společenství nefungovalo naplno, protože by sice mělo schválené stanovy, ale až do vniku by neplatily. S každým návrhem na převod by se na katastr asi musely předkládat schválené stanovy s ověřenými podpisy. Ty by se mohly schválit ale jen účelově kvůli odblokování převodů a k dotažení vzniku by nemuselo vůbec dojít. A už jsem dříve psal o zájmu třetích stran, se kterými bude společenství jednat, ověřit si jeho existenci v rejstříku.