Protože některým diskutujícím není zřejmě jasné v čem senát Nejvyššího soudu pochybil, uvedu zde notoricky známou příslušnou část Listiny základních práv a svobod:

• LZPS čl. 11 odst. 4: „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“

Zálohy složené podle § 15 odst. 2 ZoVB samozřejmě nelze vyvlastnit, neboť chybí pozitivní právní úprava v českém právu, která by něco takového umožňovala. Je zvláštní, jestliže trojice soudců Nejvyššího soudu šíří nesmysly v rozporu s Listinou. Navíc se ani nepokusili svou nepravdu nějak zdůvodnit, abychom je mohli nachytat „na švestkách“.

Soudci NS si spletli pouhé nevypořádání záloh s trvalým vyvlastněním majetku. Fáma a poplašná zpráva jako součást rozsudku NS… To jsou nějaké zvláštní moresy. Musel jsem se ozvat.

Je přece zřejmé, že § 15 odst. 4 ZoVB neznamená nic více než odložení konečného vypořádání na pozdější dobu. Zálohy budou bezpochyby vypořádány dříve či později prostě tím, že je SVJ spotřebuje na správu domu. Tím okamžikem zanikne závazek SVJ vůči bývalému vlastníkovi.

A stejně zřejmý a právně podložený je fakt, že o vypořádání zůstatku svých záloh může bývalý vlastník požádat kdykoliv dříve, v případech:

• jestliže odpadl účel, k němuž byla záloha vybírána (bezdůvodné obohacení SVJ),
• jestliže záloha byla použita na jiný účel než ten, k němuž byla vybrána, např. na úhradu pokuty,
• jestliže záloha byla vrácena vlastníkům jednotek,
• jestliže záloha nebyla použita na správu domu, např. použita na zateplení, na koupi pozemku, či k výměně oken/balkonů ve vlastnictví jednotlivých osob (bezdůvodné obohacení),
• jestliže bylo zrušeno rozdělení domu na jednotky a provádí se vypořádání majetku SVJ,
• jestliže došlo k zániku domu.

lake