Pane nasesvj,
soudní judikatura je konstantní v tom, že o společné věci rozhodují vlastníci mezi sebou, a to většinou počítanou podle podílů. To platí u podílového vlastnictví podle Občanského zákoníku. Totéž platí pro podílové vlastnictví podle zákona č. 72/1994 o vlastnictví bytů.

Způsob rozhodování (nutnou většinu) pro jednotlivé aktivity máte uveden přímo v ZoVB. Např. pro rekonstrukce či modernizace (i zateplení domu) je to tříčtvrtinová většina všech (§ 11 odst. 5 ZoVB). Je-li řádně rozhodnuto, nesouhlasící vlastník se musí podřídit.

Na nákladech řádně schválené akce se vlastník jednotky podílí ve výši podle spoluvlastnického podílu. Paskvil ZoVB sice tuto zásadní věc nikde neříká, ale soudy takto konstantně judikují. Soudím, že vymáháni na neplatiči ve věcech nespadajících pod správu domu se může dít jedině
- na základě soukromoprávní smlouvy s neplatičem,
- na základě § 451 a následujících Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (bezdůvodné obohacení).
ZoVB k takovému vymáhání totiž žádný použitelný nástroj nenabízí.
................................................................................................

Netřeba tedy vykládat rozsudek Vrchního soudu. Ten ostatně vůbec neřešil povinnosti vlastníka jednotky uhradit náklady na společnou věc, nýbrž řešil otázku za jakých podmínek se SVJ může zadlužit a zda k tomu potřebuje souhlas členů SVJ. Jde totiž o věc, kterou paskvil ZoVB řeší velmi podivně: SVJ mohou svým podpisem "potají" zadlužit sami členové výboru (předseda a další člen), nebo pověřený vlastník jediným podpisem.

lake