Sjednotit vyúčtování nákladů samozřejmě lze. Je otázka, co vůbec vedlo zákonodárce ke dvěma odlišným režimům ve vyúčtovávání nákladů společenství. Odlišnosti jsou podle stávající právní úpravy dvě:

Služby: (1) Zálohy složené vlastníkem se ročně s vlastníky vyrovnají podle skutečnosti. (2) Teplo a teplá voda se rozúčtovávají podle vyhlášky, o způsobu rozúčtování „ostatních“ služeb se hlasuje.

Jiné náklady než služby (správa): (1) Vyrovnání prostředků složených vlastníky podle skutečnosti se neprovádí, případně nevyčerpané prostředky se převádějí do dalšího období. (2) Vlastník se na nákladech podílí podle svého spoluvlastnického podílu (není-li jiná dohoda všech).

To, zda je daná nákladová položka měřená či nikoliv, je jiná věc. Kromě toho chybí definice měření. (Počet osob v bytě se jistě zjišťuje měřením, náklady na výměnu oken se zjistí tak, že se změří plocha oken. Indikátory pro rozdělení topných nákladů naopak měřidly nejsou.)

Pepa z Depa