„S možností „kontroly algoritmu“ je to stejné jako s možností kontroly zda náplň v odpařovací trubičce má či nemá dané složení a fyzikální vlastnosti, nebo s kontrolou zda sklíčko má či nemá deklarované chemické složení. Běžný uživatel nezkontroluje naprosto nic.“

Pan lake tu píše rádobyodborné texty, ale podstata věci mu zcela uniká: Nejde o to, zda může uživatel kontrolovat složení a vlastnosti kapaliny nebo sklíčka, ale o to, zda může ověřit, alespoň přibližně, činnost indikátoru či měřidla.

Příklad: Natočím kubík vody, naměřím kubík vody. U topení je to horší, už jenom proto, že nevím, co číslo znamená. Tento výsledek vůbec nezávisí na tom, zda jsem či nejsem schopen ověřit fyzikální vlastnosti kapaliny či sklíčka. Nechť tedy pan lake nejprve napíše, co číslo na indikátoru znamená, pak můžeme ověřovat. To, že na stejném radiátoru naměřím dvěma indikátory stejně, ještě u jakékoli elektroniky naprosto nic negarantuje, tento způsob orientačního ověření je spíš vhodný pro odpařovací indikátory.

Ano, dálkový odečet je možný u všech vodoměrů: odečtu a nahlásím číslo rozúčtovací firmě. Sám takovýto dálkový odečet bez problémů provádím, jenom by mě nenapadlo to nazývát dálkovým. Rovnou můžeme psát o telemetrickém systému měření.

Naopak elektronický indikátor dálkový odečet neumožňuje: Zkuste odjet na 2 roky na studijní pobyt do Austrálie nebo do Japonska – dnes je to zcela běžné. Po návratu na lakově elektronickém indikátoru nenaměříte nic, zatímco starý dobrý mechanický vodoměr a odpařovací trubička odečet a tím i zohlednění náměru v rozúčtování bez problémů umožní.