Pane lake. Přijímám Vaše zdůvodnění, proč nelze vrátit, co se již stalo. Původní dotaz zněl ve smyslu, jak lze viníka potrestat a tazatel si nezasloužil výtky pro neznalost. Mě naopak překvapilo, že usnesení, které zjevně odporuje zákonu je platné pokud …. atd.

Procházel jsem příspěvek na odkazu, který jste uváděl. Tamější diskuze se nedostala ke zřetelnému závěru, stejně jako tato. Rozhodnutí ÚS 1867/07 ze dne 23. 10. 2007, na které jste odkazoval, není poučením, protože řešený případ byl zásadně odlišný. Usnesení bylo od počátku právoplatné a také dokonce sám žalobce pro ně hlasoval.

V obou tématech nebyla přes snahu účastníků vysvětlena zásadní otázka. Tou je pojem „platné“ a „neplatné“ usnesení z hlediska právního. Váš výrok „Co se řádně odhlasovalo a oznámilo, platí“ nic neprozrazuje tomu, kdo není seznámen s významem slov „řádně odhlasovalo“. Z Vašich výtek zjistil tazatel, co měl dělat v daném případě. Protože se domníval, stejně jako já a snad také mnozí další, že usnesení odporovalo zákonu, můžeme všichni usuzovat, že Vaše „řádně“ do věty nepatří.

Pak neplatí moje původní domněnka, že usnesení je neplatné vždy, když odporuje zákonu, ale naopak by platilo opačné poučení pro vlastníky a sice: „Usnesení shromáždění, které je uvedeno v zápise jako schválené a je řádně oznámené vlastníkům, platí i v případě, že porušuje ustanovení zákona. Za neplatné jej může ve stanovené lhůtě dodatečně označit pouze rozhodnutí soudu, na žádost kteréhokoliv z přehlasovaných vlastníků. Neplatí to pro usnesení, pro které není shromáždění oprávněné“. (Nekritizujte formulaci textu). Takto jsem to v těchto diskuzích nenašel a nemusí to být pravda. Proto nezbývá, než ptát se a čekat, zda někdo znalý konečně zřetelně vlastníkům poradí.

FrantaF