Vážený pane karelh,

prosím všimněte si, že já kategoricky netvrdím, že výsledkové účtování je špatně a také tak neodpovídám lidem, kteří se mě na to ptají. Prostě tvrdím, že neexistuje závazný předpis, který by to upravoval, a že jsou patrně možné oba způsoby. Rekonstrukci účetnictví bych kvůli tomu nikomu nevnucovala. Prostě mi jenom připadá, že logika věci mi více vyhovuje u účtování rozvahového a nevím, kde bych se proti něčemu proviňovala.

SVJ podle mého názoru vykonávají pro vlastníky dva okruhy činností – zajišťují dodávky služeb spojených s užíváním jednotek (dále služby) a dále zajišťují správu, opravy a údržbu společných částí domu a pozemku (dále správa). Na služby skládají vlastníci zálohy, na správu skládají vlastníci zálohy (viz i Vámi zmiňovaný §15). Já oba okruhy činností považuji za rovnocenné, vždy jde o zajištění služby pro vlastníka.

A teď přicházíme k jádru problému: když zajistím vlastníkovi dodávku vody, v klidu účtuji v rozvaze náklady na 315 a zálohy na 324, vyúčtování proběhne opět v rozvaze – a proběhne tam najednou až v době, kdy jsou veškeré podklady, ovšem proběhne „sesunutím“ nákladů a záloh v rámci rozvahy. Proč by stejným způsobem v rámci rozvahy nemohlo probíhat průběžně vyúčtování záloh na správu, a to okamžitě?

Prostě mi připadá, že náklady (náklady) vlastníků na vodu jsou adekvátní nákladům (nákladům) na opravy majetku vlastníků, vždy hrazeným z vlastníky skládaných dlouhodobých nebo krátkodobých záloh. Aneb, abych citovala paní Klainovou, Účtovat něco rozvahově a něco výsledkově bez právního předpisu, který vymezí náklady a výnosy SVJ jako právnické osoby, v žádném případě nedoporučuji. Vidíte tu analogii?

Čili, ráda bych znala odpověď na otázku, čím se liší náklad na vodu vlastníka a náklad na opravu majetku vlastníka, aby to odůvodňovalo naprosto odlišný způsob účtování, a proč voda není také na „pětkách“. Odpověď, že ji SVJ nespotřebovalo, neberu – svůj majetek také neopravovalo. Toliko k rozvahovému účtování nákladů na správu.

A teď ta nešťastná banka. U úroků máme jasno, jsou výnosem SVJ. Mám peníze na účtě, dostanu úroky. Analogicky ovšem mám pohyby na účtě, zaplatím (většinou) poplatky. Považuji je za platbu spojenou s existencí a provozem účtu SVJ a tudíž je účtuji jako náklad SVJ. Ano vznikne mi účetní ztráta, ale tu vykryju stejně ze záloh na správu, takže není rozdíl, jestli tam poplatky vrazím hned v okamžiku úhrady a zisk z úroků po shromáždění nebo po shromáždění všechno najednou.

Z daňového hlediska také žádný problém nezpůsobuji, nemá-li SVJ jiný příjem, daňové přiznání ani nepodává, pokud má příjem, stejně od hospodářského výsledku odečtu jak poplatky, tak úroky z běžného účtu, a do základu daně vstoupí pouze onen zdanitelný příjem. Takže opět žádný problém, takže brojení proti opravdu nechápu.

Naopak, jak jsem již psala výše, mám trochu problém s fiktivními výnosy u účtování výsledkového, pro zúčtování záloh přes výsledkové účty jsem zákonné podklady nenašla. Ale třeba jsem jenom špatně hledala.