Doplňuji další část ke způsobům plánování.

Pokusím se názorně ukázat rozdíl výsledků mezi „nejhorší“ a „nejlepší“ variantou plánování. Nejdříve na vysvětlenou poznamenávám, že se nesnažím předvádět plánování, ale pouze projevy způsobu plánování na výši vytvářené zálohy v jednotlivých létech období. Vytvořil jsem proto jednoduchou tabulku se dvěma listy, ve které jsem použil (téměř) skutečné hodnoty nákladů domu za období 44 let (první rok je pátým rokem existence domu). List „Rok“ ukazuje průběh nákladů a zůstatků v dlouhodobé záloze při plánování „z roku na rok“. Poučná je velmi proměnlivá hodnota nákladů na jednotku plochy. Náklady nad 79 Kč/m² jsou stínovány růžově. List „Období“ ukazuje hodnoty dlouhodobého plánování. Hodnota nákladů na jednotku plochy je za celé období stejná.

Snad to poučí některé odpůrce, protože byla důvodem odmítání často námitka, že nelze plánovat všechno, takže stačí vyhodnotit hospodaření uplynulého roku a na základě výsledků stanovit příspěvek do zálohy na příští rok a přidat nějakou rezervu. S takovým postupem nemůže souhlasit žádný dobrý hospodář nejméně ze dvou důvodů. Jednak proto, že při dlouhé životnosti domu se vyskytují také finančně náročné opravy, které by při plánování z roku na rok bylo nutno zajistit jenom úvěrem, pak také proto, že užitná hodnota domu se během jeho dlouhé životnosti téměř nemění a bylo by správné, aby se jednotliví vlastníci podíleli na udržování budovy srovnatelnou výší ročních nákladů, a to i v případě, kdy dům obývali pouze část doby životnosti domu. Rozdíl mezi plánováním z roku na rok a dlouhodobým plánováním nejlépe vyjádří rozdíl nákladů na jednotku plochy v jednotlivých létech období. Významná je také jistota spolehlivého řešení poruch, které se nedají předvídat.

Poněkud se rozcházím v názorech na plánování také s těmi, kteří prosazují detailní přesné plány se zohledněním očekávané inflace a odhadované výše úroků ze spořicích účtů s „čekající“ zálohou. Je vhodné tyto hodnoty spočítat pro orientační zjištění možného rozptylu očekávaných hodnot nákladů. Dobře se mohou také uplatnit jako argument pro budoucí přínosy inovačního záměru. Domnívám se však, že působení inflace a výše úroků jde obvykle proti sobě a nemění proto situaci výrazně. Zásadně odmítám praxi, kterou uvedl ve svém příspěvku „anonn“, že „shromáždění nezatěžují něčím jako je schvalování rozpočtu“. Já naopak považuji dobrou informovanost vlastníků o záměrech výboru za velmi důležitou (přímo základní) podmínku vstřícného přístupu vlastníků k plánu SVJ.

Příklady uvádím v souboru „SVJ-plánování-demonstrace“ na odkazu:

https://skydrive.live.com/redir…!105

FrantaF