Vložil lake, 3. Červenec 2012 - 7:07

Pane Pavle,
z Vašich dosavadních příspěvků o této problematice je zřejmá intenzivní snaha najít v novém ObčZ neexistující „klacek na vlastníka“ kterým byste jej přinutil proti jeho vůli hradit příspěvky na správu zálohově.

Upozornil jsem, že Vaše tvrzení o nemožnosti hospodařit bez záloh je nepodložené. Uvedl jsem příklad, že ani v USA a Kanadě se s žádnými zálohami neoperuje. Odpovídáte nesmyslnou námitkou „… srovnávat podnikatelské organizace a neziskové SVJ je nepatřičné. Pokud si podnikatel vezme úvěr aby měl do začátku, tak většinou předpokládá, že ze zisku úvěr splatí.“ Námitka je opět nepatřičná, protože SVJ samozřejmě bude případný úvěr splácet ze zákonem předvídaného zdanitelného příjmu – z příspěvků na správu. Není zde žádného rozdílu mezi „neziskovými“ a „podnikatelskými“ organizacemi.

Vaše argumentace Ústavním soudem je opět nepatřičná: Jen Vy tvrdíte, že SVJ se neobejde bez záloh, aniž to ovšem můžete jakkoliv doložit. Z toho pak přecházíte oslím můstkem na údajnou (avšak v zákoně výslovně nezmíněnou) povinnost hradit zálohy. Argumentace o svévolném dotváření práva s citací nálezu Ústavního soudu je v tomto případě natolik děravá a přitažená za vlasy, že se jí nebudu dále zabývat.

Slovo „vyúčtování“ není pro účely bytového vlastnictví definováno žádným právním předpisem a proto jeho význam je i ten, který jsem popsal ve více příkladech z praxe. Tvrzení, že vyúčtovat lze jen a pouze zálohové platby je nesprávné a v reálném životě nepoužitelné.

  • viz zákon č. 280/2009 Sb. Daňový řád a v něm zmíněné vyúčtování daně vybírané srážkou;
  • viz Vyhláška č. 135/2012 Sb. ze dne 20. dubna 2012 o stanovení rozsahu vyúčtování ceny podle druhu služby.

Z pouhého užití slova „vyúčtování“ našimi zákonodárci nelze nižádným způsobem dovodit povinnost VJ hradit náklady na správu zálohově. Připomenu znění Listiny základních práv a svobod o ukládání povinností (zákonným způsobem a na základě zákona).

Naprosto totéž je s pojmem „vypořádání příspěvků“. Je to totéž jako u družstva „vypořádání výsledku bytového hospodaření“. Z formulace v zákoně nelze nižádným způsobem dovodit, že příspěvky by se měly povinně hradit formou záloh na příspěvky. Pak by totiž zákonodárce měl podle Vás zmínit v první řadě „vyúčtování záloh“ – právě tento pojem zákonodárce používá v § 1181 u záloh na služby a je naprosto jasné jak to myslel.

Přijaté příspěvky budou zdanitelným příjmem SVJ – právnické osoby. Doufám, že nezpochybňujete právo právnické osoby svůj majetek nebo jeho část vypořádat s členy. Bez právního důvodu předpokládáte, že k vypořádání má (povinně?) docházet každoročně a z toho nejasného předpokladu vyvozujete, že mají být vybírány povinné zálohy. Nic takového ovšem ze znění zákona neplyne. K vypořádání může dojít z různých důvodů, i jednorázově a výjimečně, např. při zániku domu, nebo při změně domu na budovu v podílovém spoluvlastnictví, nebo při jednorázovém příjmu SVJ z pronájmu, z prodeje jednotky nebo pozemku. V takových případech je nepochybně v pravomoci shromáždění rozhodnout o vypořádání aktiv SVJ.

Možná jste neuvážil, že účetní jednotka rozhoduje jak o rozdělení zisku, tak o vypořádání ztráty. To je korektní účetní termín – možná právě to měl zákonodárce na mysli. Shromáždění jistě může po vlastnících jednotek požadovat mimořádný příspěvek ke krytí ztráty z hospodaření SVJ. I toto patří pod „vypořádání“. Závěrem: z pouhého ustanovení o možnosti vypořádání nelze nižádným způsobem dovodit, že by VJ byl povinen skládat na běžnou správu zálohy.

Na závěr budu citovat z nového ObčZ tu část, která se SKUTEČNĚ a NEPOCHYBNĚ zabývá přispíváním pomocí záloh. Nejde ovšem o bytové vlastnictví! Všimněme si laskavě, že zákonodárce zde přesně rozlišuje přispívání od záloh na toto přispívání. (V tom se nový ObčZ neliší od § 15 odst. 1 a 2 platného ZoVB.) Platbu záloh jako povinnost zde stanoví zákonodárce naprosto určitě a jednoznačně:

§ 1235
(1) Na správu věci v přídatném spoluvlastnictví přispívají spoluvlastníci poměrně podle velikosti svých podílů. Na náklady spojené se správou věci v přídatném spoluvlastnictví složí spoluvlastníci k rukám správce přiměřenou zálohu; není-li jiné dohody, je záloha splatná k 31. lednu.
(2) Kolik má činit úhrn záloh, rozhodnou spoluvlastníci většinou hlasů. Nepřijmou-li spoluvlastníci takové rozhodnutí do konce předcházejícího roku, platí, že byl úhrn záloh pro další rok stanoven částkou složenou na zálohách v posledním roce zvýšenou o desetinu. Není-li možné úhrn záloh takto stanovit, určí jej na návrh správce soud.

U bytového vlastnictví nejen že chybí takovéto jednoznačné určení záloh, ale zákonodárce se o zálohách na správu vůbec nezmiňuje. Nejde o opomenutí, které by mohl nějakou záplatou nahradit soud, neboť zálohové platby v bytovém vlastnictví jsou výslovně stanoveny u služeb (§ 1181):

§ 1181
(1) Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

Jestliže obdobné ustanovení o zálohách na správu v novém ObčZ chybí, nemohu z toho učinit jiný právní závěr, než že zálohové hrazení příspěvků na správu nepatří mezi povinnosti vlastníka jednotky.

lake

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.