Zvýšení poplatku do FO

Děkuji za odpověď.Jen pro inf. střecha je plochá a udržuje se nátěrem,každé tři roky.Nová okna mají jen tři vlastníci na vlastní náklady.SBD plánuje opravy balkonů,ležatého potrubí,střechy a v budoucnu i oken.To ovšem ten vlastník tvrdí,že není v havarijním stavu,tutíž není nutné nic opravovat a na běžné opravy těch 400tis. stačí.V každém případě zvýšení poplatek do FO musí doplatit a to jsme potřebovali vědět. Ještě jednou děkuji.Jan* a spol.

Nebojte se soudní žaloby. Pokud máte uzavřenou smlouvu o správě s SBD, ti mají svého právníka a ten se prakticky musí o všechno postarat,dokonce bezplatně, ale musíte vy jako SVJ tlačit na správce, ať vám to umožní. Jich vaše finance netlačí, tak to asi nebudou řešit sami od sebe. Taky jsme v našem SVJ podávali žalobu na neplatiče přes správce, takže s tím máme zkušenosti.Ještě se k tomu vracím: Co se odhlasuje na shromáždění, tak to je pro všechny „svaté“ bez ohledu na názory jednotlivců,kteří rádi dělají problémy. Samozřejmě nesmí to být v rozporu s OZ a pod. Což ve vašem případě určitě není.Anna

Vážená paní Anno, zákon stanoví přesná pravidla pro stanovení výše příspěvku na správu domu. Pokud společenství tato pravidla nerespektuje, pak člen společenství není povinen platit.

Složené zálohy na správu domu zejména nejsou „kolektivním spořením na horší časy“.

JosefK

Píšete, že zákon stanoví přesná pravidla pro stanovení výše příspěvku pro správu domu. Můžete sdělit v kterém ustanovení?

V § 15/2 ZoVB jsem pouze našel, že výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění. A to paní Anna uváděla, cituji:„Jestli jste si navýšení odhlasovali, tak ho musí všichni platit, jinak to můžete vymáhat soudní cestou.“

Za jakých podmínek potom není člen společenství povinen platit? Předpokládám, že nemyslíte situaci, kdy např. nesouhlasí se zateplením a je přehlasován?

Vybírané zálohy jsou, alespoň u SVJ, které jsem poznal, podloženy plánem údržby, oprav a rekonstrukcí s tím, že část je na nespecifikované havarijní opravy.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

§ 15 odst. 2 ZoVB obsahuje mimo jiné větu: „Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 [tj. příspěvků na náklady spojené se správou domu, doplnil JosefK] nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě.“

Moc nerozumím, proč by mělo hlasovací kvorum záviset na tom, zda je zvolen výbor nebo pověřený vlastník. Zákon jasně říká, kdo vykonává pravomoce výboru nebo pověřeného vlasníka, není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen.

Jak se tedy rozhoduje o výši příspěvků na náklady spojené se správou domu, je-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen? O tom daný odstavec nic neříká, lze nicméně předpokládat, že kvorum nebude menší než ve speciálním případě, který je výslovně řešen.

JosefK

Obecné kvórum pro rozhodování v SVJ je podle § 11/2 nadpoloviční většina přítomných, pokud zákon nestanoví jinak.

Pro případ, že je zvolen výbor nebo pověřený vlastník ZoVB jinak nestanoví.

Pouze pro případ, že není zvolený výbor nebo pověřený vlastník je v § 15/2 stanoveno jinak.

Dovozovat ze speciálního ustanovení, že platí i pro drtivou většinu situací, kdy je zvolen orgán, nelze. To by první část čtvrté věty v § 15/2 ztratila smysl. Proč tuto situaci vymezovat jen když nejsou orgány zvoleny, když by rozhodování o příspěvcích podléhalo vždy nadpoloviční většině všech?

Z toho, že ZoVB moc nerozumíte, si nic nedělejte. Já také ne. Čím víc literatury jsem si pořídil, tím víc zjišťuji, jaký je to paskvil. Autoři si vesele protiřečí a mají k tomu své argumenty.

Pokud tvrdíte, že „Zákon jasně říká, kdo vykonává pravomoce výboru nebo pověřeného vlastníka, není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen.“ mohu se Vás zeptat, jestli to bude i vlastník, který sice byl vlastníkem v době vzniku, ale jednotku prodal a již leta bydlí na druhém konci republiky?

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Vážený pane PavleSVJ, dovoluji si tvrdit, že pojem vlastník je v kontextu ZoVB jasný, v ZoVB je tak označován každý, kdo je v daném čase vlastníkem domu. Rozhodující je tedy vlastnické právo k domu, naproti tomu skutečnost, kde vlastník bydlí, není podstatná.

Jeden háček tu přece jen je, není jasné, zda se pro výkon pravomocí statutárního orgánu (v případě, že tento není zvolen) vyžaduje nepřetržité členství ve společenství ode dne jeho vzniku.

Tím současně neříkám, že je vždy jasné, kdo vykonává vlastnické právo, a to zejména v případech, kdy se nabytí právní moci vlastnického práva zapisuje se zpětnou platností, tj. v době od uzavření smlouvy o převodu jednotky do dne zápisu převodu v katastru nebo v době od úmrtí vlastníka do zápisu vypořádání dědictví v katastru. V obou případech se může jednat i o desítky let a takoví vlastníci mohou mít nadpoloviční (i stoprocentní) podíl na domě. Z praktického pohledu by právě toto bylo potřeba ujasnit, ani stažený návrh nového ZoVB to nijak neřešil.

JosefK

Asi jsem se špatně vyjádřil.

Na Vaše tvrzení, že „Zákon jasně říká, kdo vykonává pravomoce výboru nebo pověřeného vlastníka, není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen.“ uvádím z vlastní zkušenosti, že vůbec není jasné, kdo v případě nezvolení orgánů vykonává pravomoce orgánů SVJ.

Paragraf 9/9 ZoVB sice konstatuje, že jsou to vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku, ale prakticky se to nedá zjistit.

Původní členové prodávají jednotky, stěhují se mimo sídlo SVJ a SVJ na ně ztrácí kontakt, i když tito, v současné době nevlastníci, „plní“ stále funkci orgánů za orgány nezvolené. Pokud se přestěhují několikrát nebo zemřou, tak se prakticky nedá zjistit, zda stále „plní“. Do registru obyvatel se jen tak nedostanete.

Jak mohou, v současné době nevlastníci, plnit funkci orgánů a rozhodovat o cizím majetku?

Zažil jsem takový případ u SVJ na 218 garáží, které nemělo od 1.7.2000 do 2007 žádný orgán. Přitom k 1.7.2000 již bylo převedeno asi 100 garáží a tento imaginární orgán se samozřejmě ani jednou nesešel.

Problematičnost § 9/9 je uváděna i literatuře, rozhodně se nejedná o jasné ustanovení.

Proto zásadně nesouhlasím s Vaším tvrzením.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Děkuji za reakci. Není mi jasné, s čím přesně nesouhlasíte:

• Pokud nikdo z vlastníků není zakládajícím členem společenství, nevidím důvod, proč by se mělo po zakládajících členech pátrat.
• Policejní registr obyvatel není pro společenství žádným způsobem podstatný. Snad bych jedině doporučil odhlásit bývalé členy, což lze jednoduše podáním žádosti.
• O svém majetku samozřejmě rozhoduje vlastník (v daném případě prostřednictvím společenství), nikoliv bývalý vlastník.

JosefK

Asi jsou skvrny na Slunci, že nevysvětlím jednu větu. :-))

Podle §9/9 ZoVB pokud nedojde ke zvolení orgánů, plní funkci orgánů vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku.

Prosím, přečtěte si toto ustanovení, raději vícekrát.

Potom by mělo být jasné, proč se musí po zakládajících členech pátrat, neboť oni plní funkci orgánu! Bez ohledu na to, zda v současné době ještě jsou vlastníky, nebo jednotku prodali. Vysvobodí je jenom smrt, ale i o té je dobré vědět, protože podle vzorových stanov musí být doručeno všem, a když nevíte, zda žije, nevíte, zda jste doručil všem.

Nevím čemu říkáte „odhlášení členů“. Vlastníci prodají jednotku a již členy nejsou, ale to § 9/9 nijak nezohledňuje. Ten kdo byl v okamžiku členem plní funkci orgánu, pokud se nezvolí jiný orgán.

S ohledem na §9/9 rozhoduje o majetku člen, který byl členem v okamžiku vzniku SVJ, § 9/9 podmínku, aby byl nadále členem vůbec nestanoví.

A závěrem, přečtěte si § 9/9 poslední část věty (vím, že se opakuji).

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

S určením „vlastníků jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku“ podle §9/9 ZoVB není problém.

Tím neříkám, že takoví vlastníci musí existovat, ani že musí být známo, kde se zdržují.

JosefK

Pokud zákon stanoví podmínku, která je velmi těžko splnitelná, tak to za problém považuji.

Pokud zákon nevlastníkovi dá pravomoc rozhodovat o majetku vlastníků, tak to za problém považuji.

Pokud zákon proti vůli člověka z něho udělá orgán, který má značnou odpovědnost, tak to za problém považuji. Domníval jsem se, že otroctví bylo již zrušeno.

Ale je to samozřejmě věc názoru.

Nadále trvám na svém stanovisku, že pro situaci nezvolení orgánů ZoVB jasně neurčuje, kdo vlastně plní funkci orgánu, protože neumožňuje tyto osoby kontaktovat. Proč by taková osoba měla vůbec zájem se nějaké činnosti účastnit, když už není vlastníkem?

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Vážení diskutující, polemika s rozkladem §9/9 byla zajímavá, ale pro většinu SVJ je asi zajímavější a potřebnější závěr vaší diskuze k hlasovacímu kvoru o výši „příspěvku na opravy“ dle §15/2.

Zajímal by mě váš názor , k tomuto tematu, z hlediska použitelnosti §11/4 a §11/5 ZoVB.

V §11/4 je odvolávka na §4 -Prohlášení vlastníka. V Prohlášení dle §4/g mají být stanovena „pravidla pro přispívání… na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami…“. Tento „drobný“ detail bohužel jmenovitě v §11/4 uveden není, přestože je nezbytnou součástí v něm citovaného Prohlášení.

V §11/5 dle zák.171/2005 bylo upraveno kvorum pro hlasování: „Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stav. úpravy a opravy …postačuje souhlas 3/4 většíny všech vlastníků jednotek“.

Dotaz : Vzhledem k tomu, že kvorum pro hlasování o výši příspěvků na „opravy“ v situaci kdy existuje výbor nabo pověřený vlastník v ZoVB není stanoveno, zdá se mi logické pro takové hlasování použití kvora „3/4 všech“ dle §11/5.

Důvod : Jestliže se výší hlasů podle tohoto kvora rozhoduje o „účelu“, t.j. „co se má opravovat“, připadalo by mi nelogické, kdyby se jinou výší kvora mělo hlasovat o tom jakým způsobem to vůbec bude finacováno t.j. o „výši příspěvku na opravy“, „mimořádném vkladu“ nebo „formou úvěru“. Děkuji za vaše názory.

k.kolar@centrum­.cz

Přesně tak, pokud to, co nazýváte „plánem údržby, oprav a rekonstrukcí“ je totožné s tím, co ZoVB označuje jako „předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech“ (a stažený návrh nového ZoVB označoval jednoduše jako „rozpočet“).