ZoSL §5 - rozúčtování
Dobrý den,
měl bych několik otázek v zák. 67/2013:
- je nutné dle §5/1 i v SVJ(2000) znovu rozhodnout o způsobech rozúčtování (pro rok 2014) a to nejpozději do 31.12.2013 nebo stačí pravidla (existují li nějaká a odpovídající tímto zákonem předvídané konstelaci)?
- jak se rozúčtuje pokud bude „způsob rozúčtování“ neurčitý nebo nesrozumitelný a výsledkem bude že nebude moci být rozúčtování (nejdříve za rok 2014) provedeno ?
- jaké náklady generuje „služba“ → „umožnění příjmu rozhlasového a
televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek,“ ?
pokud by bylo uvedeno >příjem rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek, pak by bylo jasněji, hlavně proto že tady v minulosti probíhalo obsáhlé vtloukání do hlav uvádějící že SVJ má toliko příjem neznemožnit a nikoliv obstarat či zajistit.
- počet „rozhodných osob“ viz. §2/g/2. Zajímalo by mne právě ten počet osob,
nebot se mi zdá toto kritérium ZCELA nesrozumitelné:
- co znamená formulace cit. „…a osoby, u kterých lze mít za to, že
s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu
zúčtovacího období…“ ?
znamená to dva souvislé měsíce ANEBO jakékoli posčítané (predikované!) kousky za celé účetní období? Z §12 který ukládá příjemci služeb bezodkladnou aktualizaci počtu rozhodných osob by bylo možné soudit 6e jde o bezprostředně následující dva měsíce.
- lze? počet osob pro §2/g/2 prokazovat svědectvím „pana Kamery“ nebo
„pana Čipa“ nebo paní „STBákové“ či znaleckým soudem pana
„Chmatáka“ kteří mají nejlepší přehled o pohybu osob v domě?
NIKOLIV?! Ze znění je zjevné, že zákonodárce požaduje po příjemcích aby „věštili“ budoucnost, namísto toho aby odkazoval na metody, které jsou sto tuto veličinu objektivně „změřit“
NIKOLIV! Prokazování podle počtu členů domácnosti - v §2/g/2 je uvedeno cit. „osobami rozhodnými pro rozúčtování
služeb … vlastník jednotky, … a osoby, u kterých…“
Znamená to že pokud jednotku vlastní 5-sourozenců svým dílem jako dědictví po rodičích, že jde v tu chvíli o 5-osob rozhodných pro vyúčtování, přestože v bytě bydlí právě a pouze jeden z těchto spoluvlastníků bytu?
- co znamená formulace cit. „…a osoby, u kterých lze mít za to, že
s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu
zúčtovacího období…“ ?
- je §5/1 tou stejnou možností, která dává stejně jako §9a/2 ZoVB možnost stanovit zcela libovůlná (ale usnesená) pravidla rozúčtování služeb, např.
děkuji za názory
Vložil lake, 16. Listopad 2013 – 12:38
„…Zákon neříká, že by počáteční počet měl být ten,
který je nahlášen vlastníkem jednotky…“
- Ne, takto výslovně. Ale neříká ani, že by měl být určován
„vyvratitelnými právními domněnkami“ poskytovatele služeb.
§12 zák. 67/2013
Z definice Vyvratitelné právní domněnky je zřejmé, že pokud NENÍ SKUTEČNOST ZNÁMA, lze skutečnosti „předpokládat“. Známa není, pokud ji vlastník prokazatelně – písemnou formou – neoznámí SVJ – viz. §12. Pakliže tedy vlastník svou povinnost dle §12,
Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování- SPLNÍ, není zde žádný prostor k aplikaci Vašich snů o „vyvratitelných domněnkách“
- NESPLNÍ, aplikuje SVJ ve vyúčtování sankci dle §13/1
V jiné definici právní domněnky je uvedeno, že cit. „právní domněnka prokázané skutečnosti ustoupí“. Prokázanou skutečností, zde může být pouze písemné oznámení dle §12 a vyvratitelná právní domněnka dle §2/g/2 je tedy vyvrácena oznámením vlastníka dle §12.
- Jakýkoliv jiný způsob „vyvracení“ ze zákona 67/2013 neplyne.
- chtěl li by někdo mást tvrzením, že „skutečností“ není
oznámení dle §12, pak by měl odpovědět na otázku jak by se vůbec §12
uplatňoval, pokud „skutečnost“ pro §2/g/2 byla dána jen osobními
„nevyvratitelnými“ domněnkami poskytovatele služeb
Vložil lake, 16. Listopad 2013 – 9:58
souhrně lze tento pohled označit jako prokázání „…svědectvím „pana Kamery“ nebo „pana Čipa“ nebo paní „STBákové“ či znaleckým soudem pana „Chmatáka“…“. Je zřejmé že ani jeden jmenovaný způsob nenahrazuje písemné oznámení příjemce služeb dle §12.
Předseda: Jistě ne, … znáte to. Rodina většinou bydlí pohromadě. Pět osob, třípokojový byt, vídám zde Vás i Vaši paní, děti chodí do školy a ze školy…
§2/g/2 je informace určená pro
|
§12 stanovuje
|
§13/1 pak dopadá
|
Neználek'
Neználku, pletete si „vyvratitelnou právní domněnku“ a „nevyvratitelnou právní domněnku“. Pletete si pouhé tvrzení vlastníka s povinností prokázat určitou skutečnost (např. počet osob žijících v bytě).
Bohužel tedy nejste plnohodnotným účastníkem diskuse. Na Vaši řadu nesmyslů nemá cenu nějak konkrétně odpovídat.
lake
Právo požaduje hlásit počet osob předem. To je nesplnitelné a tudíž nevymahatelné. Dokud nebude ustanovení upraveno na povinnost hlásit počet osob zpětně, nezabýval bych se tím (bez ohledu na to, že zde přispěvatel Lake nabádá ke sledování sousedem.)
Sám jsem schopen se jeden den rozhodnout a druhý být v jiné zemi a setrvat tam po měsíce. Žádný problém. Natož abych věděl o druhých, kde budou do budoucna.
&
To jsou samé kecy. Zákon č. 67/2013 Sb. nic nepožaduje hlásit předem. Zákon stanoví toto:
| „§ 12 Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.“. |
O žádném „hlášení předem“ se zde nepíše. Pokud nerozumíte znění jednoduchých vět v právním předpisu, máte problém.
lake
Povinnost hlásit změnu v počtu osob podle zákona je splněna oznámením změny v počtu osob, tj. např. oznámením:
Lze mít za to, že ode dne 11.11.2013 se počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb zvýšil o 5.
Povinnost hlásit nový počet osob rozhodných pro rozúčtování dána není.
&
Příjemce služeb oznámí … bez zbytečného odkladu změny v počtu osob, u kterých lze mít za to, že s nájemcem bytu nebo s vlastníkem jednotky budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce … (zákon 67/2013 Sb. § 2 písm. g) a § 12).
Bez zbytečného odkladu jistě není po 2 měsících.
Jinak formulováno: Lze mít za to, že každá osoba, která opustí byt (a vezme si s sebou osobní doklady a peněžní hotovost, řekněme, aby se diskuse nebrala směrem, že se to vztahuje i na opuštění bytu za účelem výběru domovní schránky), s nájemcem bytu nebo s vlastníkem jednotky nebude žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce.
(Ony dva měsíce musí být v průběhu zúčtovacím období, tj. osoba, která se nastěhuje 2. listopadu a později, osobou rozhodnou pro rozúčtování v daném zúčtovacím období není. O tom zde není sporu.)
&
Zkusme si to procvičit:
Jednotka je ve vlastnictví SJM manželé pan Á. a paní Áová. S vlastníkem jednotky v jednotce žije pan Á a paní Áová. Počet osob pro rozúčtování tak je 3.
Jednotka je ve vlastnictví společnosti Á., s.r.o. S vlastníkem jednotky v jednotce žije pan Á. Počet osob pro rozúčtování tak je 2.
Jednotka je ve vlastnictví pana Á. S vlastníkem jednotky žije v jednotce pan Á. Počet osob pro rozúčtování tak je 1.
&
Jednotka je ve vlastnictví společnosti Á., s.r.o. Vlastník jednotky v jednotce nežije. Bez ohledu na to, kolik osob v jednotce žije (třeba 10), žádná z nich v jednotce nežije s vlastníkem jednotky. Počet osob pro rozúčtování tak je 1.
&
Už jsme zvládli základy, pokračujme druhou lekcí.
S vlastníkem jednotky v jednotce žije pan Á. od 2. listopadu do 27. února následujícího roku. Počet osob rozhodných pro rozúčtování nechť si laskavý čtenář dovodí sám. (Nápověda: Odpověď závisí na tom, zda pan Á. je či není vlastníkem jednotky.)
&
Pan & napsal: „Bez zbytečného odkladu jistě není po 2 měsících.“
To si zase jen něco vymýšlíte bez jakéhokoliv podkladu. Může to být právě po těch dvou měsících. Do uplynutí této doby si vlastník nemůže být zcela jist, zda osoba setrvá v bytě po zákonem stanovenou dobu. Po dvou měsících už tu jistotu má. Proto je podle § 12 povinen tuto osobu nahlásit pro rozúčtování služeb, a to se zpětnou účinností.
Toto praví zákon. Jak to všechno bude v praxi (ne)vymahatelné si dovedu představit …
lake
Ke způsobu počítání osob v zákonu č. 67/2013 Sb. je možno bezpečně říci, co znamená doba „delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“. Zákon o službách se ve věci počítání času bude řídit podle zákona č. 89/2012 Sb.. Ten uvádí o počítání času toto:
| 89/2012 Sb. § 605 (1) Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. (2) Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. |
Z uvedeného je zřejmé, že podle zákona o službách se nesčítají jednotlivé dny. To by v něm muselo být uvedeno „… budou žít v bytě alespoň 60 dnů v průběhu zúčtovacího období“.
V zákonu o službách jde nepochybně o lhůtu, která se počítá podle měsíců. Tato lhůta počíná plynout dnem, kdy jiná osoba začne žít v bytě/jednotce s nájemcem/vlastníkem jednotky. Konec lhůty připadá na den, který se číselným označením shoduje s počátečním dnem. Příklad: osoba zahájila společné žití v bytě/jednotce dne 12. února 2014. Rozhodným (posledním) dnem dvouměsíční lhůty bude den 12. dubna 2014.
- Pokud tato osoba žije v bytě kratší dobu než dva měsíce (např. odstěhuje se 11. dubna 2014), nezapočítá se vůbec do počtu osob pro služby, neboť podmínka uvedená v zákonu nebyla splněna.
- Pokud tato osoba žije v bytě s nájemcem/vlastníkem alespoň dva měsíce nepřetržitě, nebo déle, započítá se do počtu osob pro služby. Započte se mimimálně jako 1/6 osoby, nebo více – podle skutečné doby od počátku do konce společného žití v bytě/jednotce.
lake
Zákon říká, že osobou rozhodnou pro rozúčtování služeb je ten, o němž lze mít za to, že bude žít v jednotce (bytě) s vlastníkem jednotky (nájemcem). Pokud tedy vlastník jednotky (nájemce) sám v bytě nežije (což u některých vlastníků jednotky (nájemců) ani není myslitelné), pak (kromě vlastníka jednotky (nájemce)) žádné další osoby osobami rozhodnými pro rozúčtování nejsou a počet osob rozhodných pro rozúčtování je 1.
&
Pane Lake, ve Vasem prikladu je drobna chyba. Pokud osoba zahajila spolecne ziti dne 12. unora 2014, pocita se rozhodna doba od nasledujiciho dne, tedy od 13. unora 2014. (1) Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
Jipa
Chyba je pouze na Vaší straně, vážený Jipa. Lhůta pro počet osob v zákonu č. 67/2013 Sb. se nepočítá podle dnů, jak se nesprávně domníváte. Počítá se podle měsíců. Tak si to najděte v NOZ, oddíl „Počítání času“.
lake
„…Pokud tato osoba žije v bytě kratší dobu než dva měsíce…“
slovo „žije“ znamená čas průběhový nikoliv „budoucí“, který je zmíněn v §2/g/2
„…podle skutečné doby od počátku do konce společného žití…“
opět totéž. Skutečnou dobu lze zjistit až PO uplynutí předmětného období. Nikoliv PŘEDEM jak uvádí zákon.
A jak se to počítá pokud je vlastníků jedné BJ více – to tedy ze zákona vyvodit nelze ??
cit. §12 zák. 67/2013 „…Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování…“
- co to znamená?? Znamená to, že podle Vašeho příkladu bude i 12.4.2012
„bez zbytečného odkladu “
nebo je „bez zbytečného odkladu “ i kdykoli blízko před ukončením rozhodného období – protože zjevně rozúčtování lze udělat až po jeho skončení ??
Dotaz
Pane Dotaze, není zřejmé čemu nerozumíte na počítání osob. Rozúčtování služeb podle počtu osob může nastat teprve po ukončení zúčtovacího období, případně – při změně vlastníka v průběhu zúčtovacího období – po této změně. To je triviální skutečnost, o které není nutno speciálně diskutovat. V průběhu zúčtovacího období nikdo netuší jak se budou počty osob měnit do 31. prosince. Nikdo není jasnovidec.
Počet osob (kromě vlastníka) se stanoví jako „osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.“. Jde tedy o vyvratitelnou právní domněnku. Pokud vlastník chce tuto domněnku vyvrátit, musí tak učinit prokazatelně. Jinak se počáteční počet použije pro celý rok, dokud vlastník neoznámí písemně změnu počtu osob podle § 12.
Řekněme, že nový vlastník jednotky splní svou zákonnou povinnost podle zákona č. 67/2013 Sb. a ohlásí jednu osobu v bytě. Sledujme dialog:
| Vlastník: Pane předsedo, jsem nový vlastník bytu č.12 a hlásím jednu
osobu v bytě, a tou jsem já jako vlastník. Předseda: Poslyšte, když jste se stěhovali do domu, všiml jsem si, že je s Vámi manželka a tři děti. Takže jsem napsal počet osob pro rozúčtování služeb pět. Vlastník: Do toho Vám přece nic není. Předseda: Jistě ne, ale vyvratitelná právní domněnka, znáte to. Rodina většinou bydlí pohromadě. Pět osob, třípokojový byt, vídám zde Vás i Vaši paní, děti chodí do školy a ze školy … Kdybyste chtěl tu právní domněnku nějak vyvrátit, počet osob samozřejmě změníme. Vlastník: Do toho Vám přece nic není. Mám Vám vykládat své soukromé problémy, že se manželka i s dětmi chce stěhovat ke svému příteli a že tady nebude ani ty dva měsíce? Předseda: Mne to nezajímá a do soukromí Vám nijak nezasahuji. Ale vyvratitelná právní domněnka tu je a vyvrátit byste ji musel Vy. Vlastník: A jak to mám krucinál udělat? Přinést vám papír od jejího milence, až se přestěhuje k němu??? Předseda: To by byl dobrý nápad. Nebo přinesete její písemné prohlášení, že s Vámi nežije v bytě. Do té doby platí vyvratitelná právní domněnka, že je vás v bytě pět. Nashledanou. |
lake
Pane Lake, zjevně nerozumím na počítání osob, tomu když podle Vás „…Zákon říká, že jde o počet osob, u kterých lze mít za to, že…“ tak proč zasílat zbytečně „něco“ dle §12, když ta hodnota ničemu sloužit nebude. Podle mne vlastně tvrdíte, že „úvaha“ poskytovatele dle §2/g/2 má přednost jakýmkoli tvrzením vlastníka podle §12. Je to tak, že?
Víte já jsem již měl dialog zcela nefiktivní; převeden do stejné polohy jako ten Váš, zněl ale takto:
Vlastník: Písemné sdělení: společenství vlastníků XY,
Vážení jsem vlastník bytu č.12 v souladu s požadavkem §12 zák.
67/2013 oznamuji 6e od 1.1.2014 bude počet osob =1
podotázka: je akceptovatelný počet osob =0 ??SVJ (verbálně – místopředseda): Podívejte, vše řeší náš správce (pro SVJ „our God“). Ale jsem v dobré náladě, proto Vám odpovím: podle zápisu v KN Váš byt vlastní 3 vlastníci – Vy z 60% a další dvě osoby. A dále víme, že máte 2 syny, které zde občas vídám. Takže budeme počítat počet osob pro rozúčtování služeb pět. Vlastník: Pane místopředsedo, zákon ale uvádí v §12, že tuto informaci doložím já jako příjemce služeb – a to jsem učinil minulý týden doporučeným dopisem na SVJ. Nikde zákon neuvádí, že by jste se mohl počtu osob domýšlet. Zvlášť když zde bydlím sám. Domnívám se, že vám nic není do celkového počtu vlastníků mého bytu ale že podstatný je počet osob u kterých lze mít za to, že se mnou budou žít v bytě. SVJ (verbálně – místopředseda): To jistě ano, ale je tu vyvratitelná právní domněnka, znáte to. Rodina většinou bydlí pohromadě. Pět osob, třípokojový byt, paní „Blažková“ z 1-ho patra zde vídá Vás a občas i Vaše syny … Kdybyste chtěl tu právní domněnku nějak vyvrátit, počet osob samozřejmě změníme. Vlastník: Hm. …Pane, když toho tolik o mně víte, tak víte že mým synům je přes 30 a již 10 let zde nebydlí. Pouze mne navštěvují. SVJ (verbálně – místopředseda): Mne Vaše soukromí nezajímá. Ale vyvratitelná právní domněnka tu je a vyvrátit byste ji musel Vy. Vlastník: A jak to mám krucinál udělat??? SVJ (verbálně – místopředseda): Víte, to je zcela na Vás. Zákon nikde neříká, jak by se toto dalo dokázat. Proto ani my v SVJ to nevíme. Správce nás informoval, že v zájmu právní jistoty SVJ, nebudeme reflektovat na žádné snahy (kohokoliv ve společenství – to jen aby jste zase netvrdil, že jsme si na Vás zasedli) o vyvrácení našich právních domněnek …ale pokud se ale i tak budete domnívat že nejsme v právu, máte možnost obrátit se na soud. He, he. …do té doby platí naše vyvratitelné přesvědčení (právní domněnka), že je vás v bytě pět. Nashledanou. Vlastník: Pane, ještě jsem neskončil, trvám na tom že mí synové zde nežijí (jeden je dlouhodobě v Africe a druhý má rodinu v Českých Budějovicích). A spoluvlastníci jsou má sestra a její manžel. A navíc je tu znění §12 ke kterému jsem Vám hodnotu zaslal, takže… SVJ (verbálně – místopředseda): …ne už dost, jak jsem Vám teď řekl, mne to nezajímá a k postupu SVJ jsem Vám již řekl vše co jsem mohl. Pokud nadále budete písemně trvat na svém názoru, který nebude shodný s naší právní domněnkou, tak Vám doporučuji – když tak máte rád argumentaci paragrafy – podívat se na §13/1. Pokud máte další námitky, obraťte se na správce ale neřekne Vám jiného. Nashledanou. „Prásk dveřmi“ |
Moc „děkuji“ za takovýto výklad.
„…podotázka: je akceptovatelný počet osob =0…“
- Z gramatického výkladu, nepochybně.
Otázka: „Pokud vlastník přenechá jednotku do užívání, kolik bude rozhodných osob dle §2/g/2“ ?
Odpověď: tvrdím, že v tom případě nelze říci kolik to je jen na základě znění §2/g/2. Je tedy nutno „vzhlédnout“ k §12 kde se příjemci služeb ukládá tuto hodnotu oznámit cit. „poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu“.
Je tedy zřejmé, že pokud vlastník přenechá jednotku do- „bezúplatného užívání“, pak nemohou existovat žádné cit. „…osoby, u kterých lze mít za to, že S NÍM budou žít v jednotce…“, protože vlastník v jednotce žít nebude. Pokud v takové situaci nahlásí vlastník v souladu s §12 počet „rozhodných“ osob =0, je podle mne tato hodnota zcela korektní a souladná se zákonem.
- „úplatného užívání“, pak se aplikuje §2/g/1
- můžete vzít v úvahu tento výklad,
nebo výklad jiných „plnohodnotnějších účastníků diskuse“ :))))
Neználek'
Pan Dotaz napsal: „Takže podle Vás, zřejmě SVJ postupuje správně když mne předem označí za škůdce, stanoví zdůvodněný ale zcela nesmyslný počet rozhodných osob a já mám prokázat že škůdce nejsem“
Pane Dotaze, to není „podle mne“, jak se domníváte, ale podle zákonodárce. Na mne se zlobit nemusíte. Já jen vysvětluji co je v zákonu uvedeno.
- Zákonodárce v definici neuvedl, že počet osob rozhodných pro rozúčtování rovná se ten počet, který nahlásí vlastník. Zákonodárce asi věděl, jak by takové nahlašování počtů dopadlo.
- Zákonodárce neuvedl ani takovou definici, že počet osob rovná se ten počet, o němž má vlastník jednotky za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období. To by byl přece úplně stejný případ jako ten první…
- Zákonodárce stanovil, že osobami rozhodnými pro rozúčtování jsou „vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“.
Nejde tedy o úplnou libovůli vlastníka, aby se sám rozhodl kolik osob nahlásí. Víme přece, že v případě neshod se téměř nikdy nepodaří prokázat kdo žije či nežije v bytě. Proto zákonodárce použil volnou formulaci „lze mít za to“, aby zdůraznil, že rozúčtovatel může stanovit počet osob podle svých informací a svého odhadu a nemusí při tom svou domněnku prokazovat. Skutečně je zde prostor pro libovůli rozúčtovatele. Vlastník nemá jinou možnost než reklamaci a pak soud.
Vám bych doporučil, abyste předložil výboru papír – prohlášení vlastníka jednotky (s ověřenými podpisy všech tří spoluvlastníků), že vlastník přenechal jednotku do užívání jedné osobě – panu Dotazovi, a to bezúplatně. V tom případě platí:
- pan Dotaz není nájemcem bytu,
- není ani osobou žijící s nájemcem v bytě,
- není vlastníkem jednotky,
- není osobou žijící s vlastníkem v jednotce.
Totéž platí i pro oba syny pana Dotaza a pro kterékoliv další osoby, i kdyby s panem Dotazem žily v jednotce.
Podle textu zákona by tedy měl u jednotky být uveden vždy počet 0 (nula) osob. O této směšné chybě zákonodárce se zde už zmínil tuším pan &. Inu, jako zákony se přijímají paskvily a nelepší se to. V období připomínkování tohoto předpisu jsem přesně toto ohlásil jako chybu, ale kdepak – vykašlali se na opravu.
Předpokládám, že soudy budou chybu zákonodárce opravovat tím výkladem, že osobou rozhodnou pro rozúčtování je prostě KTERÁKOLIV osoba žijící v bytě/jednotce, i když nespadá do žádné z kategorií, které zákonodárce tak pečlivě (a úplně špatně) vyjmenoval v § 2 zákona č. 67/2013 Sb.
lake
„…soudy budou chybu zákonodárce opravovat tím výkladem…“
- zdá se podivné, že tomuto sáhodlouhému blábolení a komolení smyslu §2/g, neposkytli zákonodárci v novele 104/2015 sluchu. :)
- jsou buď „krutě zabejčení“, nebo jim pan pisálek svá „třeskutá moudra“ k projednání neposlal.
Neználek'
(1) „…osoby, u kterých lze mít za to, že…“
(2) „…počet, o němž má vlastník jednotky za to, že…“
(3) „…počet, o němž má rozúčtovatel za to, že…“
- je zjevné, že výkladové formulace (2) a (3) jsou antonyma. Stejně tak, že pouze formulace (1) je uvedena v zákoně. Nu a jak tedy zjistit zda lze význam formulace (1) ztotožnit s výkladem (2) nebo výkladem (3)? …podívat se dále do zákona → §12 …
- …z §12 jasně plyne, že formulace (1) se ztotožní s výkladem (2) a nikoliv s výkladem (3) a není zde prostor na nějaké „právní domněnky“ právních laiků
„…Vám bych doporučil, abyste předložil výboru papír – prohlášení vlastníka jednotky…“
- ANO. TOTO je JEDINÉ správné doporučení. Přesně v souladu s §12
cit. „…Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu…“ - a je tedy zjevné, že zde není ŽÁDNÝ prostor, aby jakýmkoliv způsobem určoval počet rozhodných osob poskytovatel. To již bylo vysvětleno zde: Vložil Neználek', 17. Listopad 2013 – 4:16
„…Já jen vysvětluji co je v zákonu uvedeno…“
- zřejmě jde zde o chybu. Správně má zřejmě být
„…Já jen doposud pořádně nerozuměl co je v zákonu uvedeno a proto jsem o tom vedl s mými sokolíky debatu…“
Neználek'
Lake: Zákonodárce stanovil, že osobami rozhodnými pro rozúčtování jsou „vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“.
Já si toto ustsnovení vysvětluji jinak než lake. Rozumím tomu tak, že osobou rozhodnou pro rozúčtování může být buď vlastník anebo osoba, které vlastník jednotku přenechal do užívání. Dále pak osoby, u kterých lze mít za to,že budou žít v jednotce s vlastníkem nebo uživatelem (tj. osobou, které vlastník jednotku přenechal do užívání) po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Pak by neplatilo v lakem vyjmenovaných případech, že Podle textu zákona by tedy měl u jednotky být uveden vždy počet 0 (nula) osob., ale ve vyjmenovaném případě by měl být uveden počet 3, tj. „uživatel“ pan Dotaz a jeho 2 spolubydlící synové.
„ve vyjmenovaném případě by měl být uveden počet 3, tj. „uživatel“ pan Dotaz a jeho 2 spolubydlící synové.“
Ano, pokud by pan Dotaz v bytě bydlel, jinak by byl počet osob rozhodných pro služby 1 (synové pana Dotaza nejsou osobami žijícími v jednotce s uživatelem).
&
„Ano, pokud by pan Dotaz v bytě bydlel, jinak by byl počet osob rozhodných pro služby 1 (synové pana Dotaza nejsou osobami žijícími v jednotce s uživatelem).“
Pokud pan Dotaz v bytě bydlet nebude (nebude osobou užívající byt) osobami užívajícími byt budou oba synové bydlící v bytě, počet osob rozhodných pro služby 2.
Počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb (jehož změny je vlastník jednotky bez zbytečného odkladu povinen hlásit) není totéž jako počet osob užívajících byt (což je pojem pro rozúčtování nepoužívaný).
&
Zákonodárce stanovil, že osobami rozhodnými pro rozúčtování jsou „vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“.
Z textu pokud jednotku nepřenechal do užívání usuzuji, že osobami rozhodnými pro rozúčtování jsou i osoby, kterým vlastník přenechal jednotku do užívání.
Zkratku „osoby užívající byt“ jsem použil namísto termínu „osoby, kterým vlastník přenechal jednotku do užívání“.
Dotaz (bez ověření), 17. Listopad 2013 – 15:37: „je akceptovatelný počet osob =0 ??“
Máte na mysli počet osob rozhodný pro rozúčtování služeb (který už v sobě zahrnuje počet osob, o nichž lze mít za to, že budou žít s vlastníkem jednotky nebo nájemcem jednotky v jednotce po stanovenou dobu), nebo počet osob, o nichž lze mít za to, že budou žít s vlastníkem jednotky nebo nájemcem jednotky v jednotce po stanovenou dobu?
&
„Jinak se počáteční počet použije pro celý rok, dokud vlastník neoznámí písemně změnu počtu osob podle § 12.“
To jste mohl napsat rovnou: Vlastník nahlásí počáteční počet (třeba 0 – není jasnovidec). Počáteční počet použije pro celý rok, dokud vlastník neoznámí písemně změnu počtu osob podle § 12 (to učinit nemůže, neboť není jasnovidec, jak správně píšete). Přesně jak píšete.
Pane &, nevymýšlejte laskavě blbosti a netvrďte, že jsem to napsal já. Zákon neříká, že by počáteční počet měl být ten, který je nahlášen vlastníkem jednotky. Zákon říká, že jde o počet osob, u kterých lze mít za to, že s vlastníkem budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období. To je rozdíl.
Ve fiktivním dialogu vlastníka a předsedy jsem ten rozdíl mezi oběma čísly dobře popsal. Pokud neumíte porozumět psanému textu v češtině, trénujte to.
Při změně počtu osob podle § 12 také nejde o žádné jasnovidectví, nýbrž o skutečnou změnu počtu po tom, co nastala. Že jste to ze znění zákona nepochopil je Váš problém.
lake
Jak jsme si zákon o službách přečetli a aplikujeme u nás:
- Není žádný důvod k tomu, pokud shromáždění již rozhodlo o způsobu rozúčtování služeb, aby o něm rozhodovalo znovu s ohledem na § 5/1 ZoSl. Nadto ZoSl je účinný až od 1. 1. 2014.
- Vy máte „neurčitý nebo nesrozumitelný“ způsob rozúčtování služeb? Pokud takový způsob rozúčtování nějaké SVJ má, tak se jeho členům podle stávající právní úpravy doporučuje, aby na takové služby neplatili žádné zálohy.
- Tato služba generuje takové náklady, jak se v tom kterém SVJ rozhodnou. V našem případě jsou to „údržba a opravy STA“ (spotřebu el. energie neumíme měřit, ta nám vstupuje do spotřeby společné el. energie).
- Již bezpočtukrát bylo na této diskusi doporučeno, aby se služby nerozpočítávaly podle počtu osob. Já se k tomuto doporučrní přidávám po n+1. Pokud to tak máte, tak vám neumím poradit.
- § 5/1 ZoSl se s § 9a/2 ZoVB nepotká, ZoSl je účinný až od 1. 1. 2014.
ad-1} §5/1 cit. „…Změna způsobu rozúčtování je možná vždy
až po uplynutí zúčtovacího období.“.
U nás pravidla PSANÁ a prokazatelně ROZHODNUTÁ Společenstvím (ve
formě usnesení či jiného závazného dokumentu nemáme). Jistě nejsme
jen „ojedinělé vrány“. Jeví se mi tedy jako pravděpodobné, že až
toto správci někdy během roku 2014 dojde, že může být problém, protože
„již bude dokonáno“ a sankce dle §13/1 je zřejmá.
ad-2) „…neplatili žádné zálohy…“ → obavy s dětinskosti nemáte?
ad-3} to co máte vy ale není „umožnění příjmu…“ ale „zajištění příjmu…“
ad-4} máme to tak pro výtahy a šance že bychom to měli podle „dopravní vzdálenosti“ je mizivá :)
ad-5} jistě? Mnozí přeci uvádí, že SVJ(2000) se budou i nadále řídit dle ZoVB. Ale moje ne zcela srozumitelná otázka byla, zda možnost schválit libovůlná pravidla plyne z možnosti ROZHODNOUT – neboť jakékoli ROZHODOVÁNÍ je vždy někomu ku prospěchu a někomu je škodě.
Možnost schválit libovolná pravidla bude znamenat, že část většinových vlastníků si bude dělat co chce, v podstatě může doslova vyštvat některé vlastníky. Ten návrh zákona je pouze na podporu výborů a pana předsedy, aby mohli beztrestně krást.
Poslední komentáře