Zápis ve stanovách

Dobry den, resim jiny problem ale jsou tam jiste souvislosti, konkretne resim to jestli lze zakonne (platne) ve stanovach omezit moznost dat PM nekomu mimo vlastniky.

Jde o to ze ze zakona ma pravo na shromazdeni byt jen vlastnik/clen (hlasovat). Jenze kdyz se podivam na tu citaci (byt se jedna o BD a ja to resim vramci SVJ) Člen se zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení. chapu spravne smysl ze kdyz je nekdo zmocneny tak je vlastne takovy virtualni docasny „vlastnik/clen“ ?

Jinak receno napsat do stanov ze vlastnik muze dat PM jen jinemu vlastnikovi (vyloucit cizi osoby, napriklad pribuzne z jineho koutu republiky nebo manzelce ktera ale neni vlastnik) je protipravni ? Jak je formulovano pravo dat PM, tu si preci muzu dat komu chci a nikdo mi nemuze diktovat komu jo a komu ne ?

Jenze co ted s tema 30%, jak tu kdosi jiny pise, asi tedy neni v poradku zakazovat davat PM ale slo by toto udelat opacne ? Mit ve stanovach ze zmocnitel nesmi prijmout vice jak 30% podilu v PM ? Otazka pak je jestli by stejnej princip neobesel i prvni problem, tj jestli by pak bylo i platne usnanoveni „zmocnitel jenz neni vlastnikem nesmi prijmout PM“ :)

jsem laik tak se omlouvam, snazim se tomu porozumet

dekuji

Pane Anonymuus,

pokud něco platí pro družstva podle ZOK, ještě neznamená, že totéž platí pro SVJ podle NOZ!

pane Zdenku 22, když si znovu přečtete můj příspěvek, v něm jsem nepsal, že ustanovení o družstvu platí pro SVJ.

psal jste stanovy nemohou nijak omezit právo člena společenství být zastoupen jiným členem společenství. Jinými slovy, učinit řádně udělenou a přijatou plnou moc neplatnou i v případě, že zmocněnec má již jiné plné moci. Takové ujednání bude pochopitelně neplatné.

o jaká konkrétní ustanovení OZ to tak dovozujete?

pokud zákonodárce stanovil v případě družstva možnost omezení zastoupení, pochybuji, že v případě SVJ bude možné namítat neplatnost dle § 580–588 OZ. proto vaše tvrzení, že takové ujednání bude pochopitelně neplatné, je nesmysl.

Pane Anonymuus,

ani ZOK ve vztahu k družstvu nezneplatňuje platné plné moci. Pouze jinými slovy říká, že pokud by se zmocněnec hodlal prokázat zmocněními v počtu překračujícím více jak jednu třetinu všech členů družstva, tak se na něj bude hledět, jakoby žádná zmocnění neměl a nikoliv, že má neplatná zmocnění.

Pokud takový zmocněnec v družstvu bude vyhovovat podmínce § 4/1 NOZ, nepřijme více plných mocí, jak 1/3 všech členů družstva nebo alespoň se jimi neprokáže. V každém případě všechna zmocnění zůstávají platná.

Pane Zdenku22, a o jaké konkrétní ustanovení OZ tedy opíráte neplatnost předmětného ujednání stanov? z vašeho příspěvku to nelze vyčíst.

Setkal jsem se už ve více stanovách SVJ, že umožňovaly zastoupení na shromáždění pouze jiným vlastníkem. Čili podle takových stanov by tepreticky manželka či přítelkyně, která není vlastníkem, ale v bytě bydlí, nemohla být zmocněncem. Netuším, z jakého důvodu tato SVJ toto omezení do stanov dala, ale jeví se mi toto opatření jako nezákonné. Člověk se přece může nechat zastoupit kýmkoli (typicky právě rodinným příslušníkem, advokátem atd.). Navíc stanovy omezují plnou moc jen pro účast na shromáždění, ale pro jiné právní úkony vůči SVJ plnou moc neomezují, čili například pro převzetí vyúčtování zmocnit jinou osobu lze… Smysl nevidím žádný. Domnívám se, že jen jedno SVJ opisuje stanovy od jiného SVJ a nikdo je před schválením nepřečte. Otázka je, jak by se k problému postavil soud, pokud by předsedající schůze nepřispustil k hlasování zmocněnce. Nebo naopak, pokud by „cizího“ zmocněnce připustil, když stanovy to zakazují, zda by pak takový hlas byl platný. Těžko říct, judikatura k NOZ není.

Naprosto souhlasím. U nás na jedné schůzi byli přítomni 34 členové. Skutečně fyzicky přítomno bylo jen 11 členů včetně výboru. Zbytek byly plné moci udělené členům výboru. Těch 8 řadových členů tam dělalo je bezvýznamnou stafáž. Výbor mi často na moje námitky odpovídá, že mám chodit na schůze a o svých názorech přesvědčit ostatní. Jak ale mám přesvědčit plné moci, které navíc drží členové výboru?

Spíš ale vidím problém, když plné moci jsou bezmyšlenkovitě a z pohodlnosti udělovány členům výboru než některému členovi, který je v opozici k výboru a má jasné a všeobecně známé názory na některé problémy.

V našem SVJ plné moci řešíme tak že, plná moc je přiložena k pozvánce na schůzi shromáždění a jsou v ní uvedeny body o nichž se bude hlasovat, včetně možnosti zplnomocněnce zaškrtnout zda v daném bodě je PRO-PROTI-ZDRŽEL SE. Takže i když má někdo v ruce více plných mocí, neznamená to že může vše „prohlasovat“.

• Vzhledem k možnosti hlasování mimo shromáždění písemnou formou „per rollam“, je možno získat rozhodnutí vlastníků touto cestou.
• Na rozdíl od plných mocí obecného charakteru neobsahujících konkrétní informaci o případném hlasování, musí písemná forma obsahovat návrh usnesení, se kterým člen může souhlasit či nesouhlasit a potřebné podklady.
• Navíc má člen možnost delšího časového intervalu pro rozvahu svého rozhodnutí oproti požadavku „okamžitého“ rozhodnutí na shromáždění.
• Např. udělení plné moci ke schválení úvěru na revitalizaci domu ve výši několika milionů, s dlouhodobým splácením – získaným od důchodců, zavání aktivitami šmejdů na prodejních akcích.