záloha do fondu oprav a záloha na UT

Vážený pane Tečko,

možnost krácení započitatelné podlahové plochy koeficientem 0,1 je v daném případě krajně nepravděpodobná (i když myslitelná). Pokud nebytová jednotka (garáž) nebyla nikdy k rozvodu tepla připojena, tj. přívod tepla nebyl nikdy projektován, pak se za teplo jednoduše neplatí (ani podle započitatelné podlahové plochy násobené koeficientem), neboť jednotka, která nikdy nebyla připojena, se nepokládá za odpojenou jednotku.

Pokud naopak jednotka připojena byla a nyní je sice fyzicky odpojena, ale byly pominuty právní náležitosti odpojení (což je častý případ), je jednotka právně stále vytápěna a náklady se hradí v plném rozsahu (bez krácení koeficientem), neboť se podle práva nejedná o odpojenou jednotku.

KarelJ

Pane KarleJ,

odpojená = nepřipojená = nevytápěná

tj. i když nikdy nebyla připojena a přímo sousedí s vytápěnou, je povinost se podílet na úhradě nákladů.

Zajímavý je i názor Ústavního soudu ČR, který jako obiter dictum ve svém nálezu sp.zn. II. ÚS 291/01 uvádí následující: „Na doplnění uvedeného Ústavní soud konstatuje, že se nemůže ztotožnit s názorem stěžovatele, že je nucen platit za něco, co nepoužívá. Je třeba vzít v úvahu specifika daného způsobu vytápění, které je „založeno na fyzikálních vlastnostech tepelné energie, která má schopnost akumulace, proniká stěnami a působí se setrvačností. Nedá se totiž s přesností srovnatelnou s elektrickou energií či plynu změřit spotřeba u jednotlivých spotřebitelů“ (viz Č., L. – Ministerstvo průmyslu a obchodu: Cesta tepla podle vyhlášky, Hospodářské noviny, 95, 13). Obecně platí, že nájemce po odpojení od vnitřního rozvodného zařízení v důsledku pronikání tepla stěnami, jakož i přímým ohřevem prostřednictvím rozvodného zařízení procházejícího bytem, nemusí vytápět svůj byt vůbec nebo pouze částečně (tzn. nikoliv ve vztahu k venkovní teplotě). Dále jsou vytápěny společné prostory v domě, a to buď přímo, nebo je vnitřní rozvodné zařízení konstruováno tak, aby docházelo alespoň částečnému vytápění těchto prostor. Z uvedených důvodů je určitá úhrada za uvedenou službu ze strany nájemců (uživatelů) odpojených od rozvodného zařízení plně na místě“

Dále viz metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj č. 28203/2002–71 k vyhlášce č. 372/2001 Sb., dle kteréhi Příloha č. 1 uvádí zpřesňující požadavky ke kritériím, podle kterých se vypočtou úhrady za dodávané služby. „ Modifikace započitatelné podlahové plochy o část plochy místností nevytápěných podle přílohy č. 1, část A, bod 2: V bodu 2 části A přílohy č. 1 jsou uvedeny v další tabulce koeficienty pro započtení přiměřených částí podlahové plochy místností přímo nevytápěných (ale bezprostředně sousedících s vytápěnými prostorami) do započitatelné podlahové plochy vytápěných místností, které ji zvyšují o redukovanou hodnotu těchto podlahových ploch a to v závislosti na počtu stěn, kterými nevytápěná místnost sousedí s vytápěnými místnostmi.
Poznámka: Venkovní stěnou místnosti se rozumí nejen vertikální, ale i horizontální stěna, tj. strop nebo podlaha např. nad průjezdem. Koeficienty v tomto bodě se použijí pouze u místností bytů a nebytových prostorů bez otopných těles; vyjadřují účinek prostupu tepla stěnami z místnosti s otopným tělesem ústředního vytápění domu na vnitřní teplotu místnosti bez otopného tělesa ústředního vytápění domu.
Přímo nevytápěné místnosti však mohou získat tepelný zisk nepřímo, z potrubí vnitřního rozvodu. Další, přídavný koeficient, označený „n“ vyjadřuje vliv neizolovaného potrubí procházejícího místností bez otopného tělesa na vnitřní teplotní úroveň. Proto podle dalšího vzorce uvedeného v písm. b) bodu 2 části A přílohy č. 1 se určí hodnota navýšení n, o kterou se zvýší hodnota koeficientu vybraného z tabulky, která uvozuje text bodu 2 části A přílohy č. 1 pro nevytápěné místnosti bytu či nebytového prostoru, sice bez otopného tělesa, ale přitápěné jimi procházejícím neizolovaným potrubím vnitřního rozvodu tepelné energie. Podíl pětinásobku povrchu S tohoto potrubí (2pírl) k (započitatelné) podlahové ploše této místnosti A určuje velikost navýšení koeficientu vybraného z tabulky uvozující bod 2 části A přílohy č. 1. Navýšení přichází v úvahu tehdy, je-li délka potrubí l > 0,5 m. Součet hodnoty koeficientu z tabulky spolu s vypočtenou hodnotou navýšení n však může být větší než 1. Je-li větší než 1, za referenční podlahovou plochu nevytápěné místnosti, která se připočte k započitatelné ploše bytu resp. nebytového prostoru se vezme celá (započitatelná) podlahová plocha této nevytápěné místnosti.“

Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k vyhlṚce č. 372/2001 Sb. č.j. 28203/2002 – 71 ze dne 19. prosince 2002 v komentáři k § 6 vyhlášky jasně uvádí:

„Toto ustanovení se nevztahuje na byty či nebytové prostory, do kterých nebylo ústřední vytápění nebo poskytování TUV z vnitřního rozvodu projektováno a instalováno a které byly takto kolaudovány – bez ÚT a bez TUV.“

Podle názoru MMR jednotka bez ÚT a bez TUV za uvedených podmínek neplatí nic (0 Kč). (Raději připomínám, že metodický pokyn ministerstva není právní předpis.)

KarelJ

máte pravdu, byť se mi to zdá úplně nesmyslné, jelikož k vytápění nebytové jednotky – garáže stropem dochází nezávisle na tom, zda nebyla nikdy připojená či byla odpojena.

Nicméně v původním dotazu se uvádí pouze „v garáži, kde není umístěno těleso“, takže to by bylo asi nutno ze strany tazatelky přesnit.