vyúčtování tepla dle vyhl. č. 70/2016 Sb.

Vlasto, nežvaň.

Ti kterým nadáváš do „přetápěčů“ jsou na tom hůř o 40% proti těm co častuješ „netopiči“. Kdyby ta debilní vyhláška vyprodukovaná partou dementů na MMR obsahovala vůbec nějaký algoritmus fyzikální a nikoliv je aritmetický → „přerovnání jedné hromady hnoje“ na tři hromádky a přehazovaný tak, až zbyde jen jedna hromada slizu, pak by bylo namístě se tady dohadovat, kdo je „netopič“ a kdo „plýtvač“.

Pokud se ti to nelíbí, tak zařiď aby ty kretenský hranice byly ÚPLNĚ ZRUŠENY, každý si zaplatí co mu ukáže jeho ITN a je.

Anebo pokud bys se chtěl chovat alespoň přijatelně korektně, zařídil bys aby bylo zákonem nařízena možnost ONLINE-kontrolovat (webová-appka), zda na základě dálkově oděčtených ITN jsi aktuálně v normě nebo mimo ni. A to bys pak VIděl, jaká by toto byla parádní beznákladová dynamická PID-regulace aniž by do toho zasahovaly nějaké imbecilní socialistické ochranářské hranice (po 15-let ±40% a tedy nyní –20%,+100%)

https://www.youtube.com/watch…

Bože, dej mi KLID, abych přijímal věci, které změnit nemohu, ODVAHU, abych měnil věci, které měnit mohu, a MOUDROST, abych je uměl od sebe odlišit. Arthur Miller

Ve změnu zákona nedoufám, takže se přizpůsobím, a poněvadž mám tepla dost, tak si dopřeji kvalitnější vzduch (je to za stejné peníze).

Realita nemusí být tak smutná, jak popisujete. S rozúčtováním za rok 2016 se množí stížnosti a dotazy, jak s náměry indikátorů a následným rozúčtováním nakládat. Typický případ, kdy 60% náměrů indikátorů je chybných a nepoužitelných a je nahrazováno nikým objektivně nedoloženým a nezdůvodněným určením přípustných odchylek od průměrné úhrady v původním rozsahu ±40%. Podle novelizované vyhlášky číslo 269/2015 Sb. v rozsahu –20% až +100%. Bezpochyby se jedná o indikátory a metodu rozúčtování podle norem ČSN EN 835 a ČSN EN 834, kterou jste si sami zvolili, nebo která vám byla někým vnucena.
Pokud nám poskytnete nepřepočítávané, nekorigované náměry vašich indikátorů, plochy jednotlivých vytápěných místností, celkové plochy bytů a celkovou částku k rozúčtování, můžeme Vám poskytnout rozúčtování, jaké by odpovídalo metodě a rozúčtování indikátorů MDM VIPA. Není nutno uvádět jakékoliv další výpočtové, nebo opravné koeficienty. V žádném případě neuvádějte jména uživatelů bytů, ani název vašeho BD, nebo SVJ. Byty můžete označit anonymním kódem, nebo číslem. Velice zajímavá by byla i vzájemná poloha bytů v domě, která průkazně vysvětlí a doloží důvod nepřiměřeně rozdílných náměrů, kterých je ve vašem domě 60%. V žádném případě se ve vyhlášce nejedná o chybu ministerských úředníků, ale o pokus zmírnit dopad fyzikálně nezdůvodnitelných náměrů na výsledek rozúčtování. Pro systém MDM VIPA jsou lhostejné omezující meze obou vyhlášek, ale i případná vyhláška bez omezujících mezí, jak bylo realizováno do roku 2001. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. VIPA CZ s.r.o.

Vše o rozúčtování najdete v mé odpovědí pro Vladana.

Pokud byste chtěla spočítat vyúčtování přesně, musela byste znát nejen své náměry indikátorů, ale také náměry z ostatních bytů. Při výpočtu spotřební složky výši částky připadající na 1 naměřený dílek vypočtete vždy tak, že podělite částku určenou na spotřební složku celkovým počtěm naměřených dílků připadajích na vlastníky, mezi které spotřební složku rozpočítáváte.

Jak jsem napsala, náměty všech mám. Ale pouze u vlastníků, kteří se vejdou do limitu se sčítají dvě složky, tj. základní 40% + částka vycházející z výše uvedeného (počet dílků odečtených v bytě za topnou sezonu r. 2016×3,19– u všech stejně), u ostatních bytů, které se nevejdou do limitu, tak se velikost jejich bytu vynásobí dolní mezní hodnotou či horní mezní hodnotou, a tu zaplatí. Takže u těchto bytů se vůbec jejich dílky do ceny nevypočítávají, nesčítají se tedy jako u bytů v limitu základní a spotřební složka.

napsala jste „náměty všech mám“. A myslela jste zjevně „náměry“. Pokud Vám to nevychází ani po instruktáži a se všemi podklady které jste dle §8/1 získala, pak prostě zvolíte odpor aktivní nebo pasivní.

Pokud zale „zaplatíte“, bude to chápáno jako uznání.

Ik, v prvním kole výpočtu rozúčtování se spočítá základní složka nákladů na vytápění pro každý byt podle m2. Spotřební složka se spočítá pro každý byt tak, že se zjistí průměrný náklad na jeden dílek (celková spotřební složka za všechny byty se podělí celkovým součtem dílků za všechny byty (korekcí upravených naměřených dílků za všechny byty) a vynásobením počtu dílků za každý byt se spočítá výše spotřební složky za každý byt. Součtem takto zjištěné základní a spotřební složky za každý byt zjistíme celkový náklad na vytápění pro každý byt. Bytům, které překračují horní nebo dolní limit (zjistíme porovnáním nákladů na m2 za byt s průměrným nákladem na m2 za celý dům) se naúčtuje dolní či horní limit, je to pro ně konečné vyúčtování, do dalšího kola rozúčtování už nevstupují. V metodickém pokynu je výpočet konečného vyúčtování čtyř bytů s nadlimitními či podlimitními náklady uvedený na str. 24 a 25 pod nadpisem „Modelové příklady výpočtů“ pod bodem 1 až 4.

U ostatních bytů (podle příkladu v metodickém pokynu šesti bytů) se vypočítaná spotřební složka v prvním kole nepoužije, ale spočítá se nově v druhém kole tak, že se od celkových nákladů na vytápění za dům odečtou částky konečného rozúčtování čtyř nadlimitních bytů z prvého kola a dále se odečte součet základních složek ostatních šesti bytů spočítaných v prvém kole. Takto nám zbude částka spotřební složky k rozúčtování mezi uvedených šest bytů, která se mezi ně rozdělí jako spotřební složka v poměru dílků každého bytu k celkovému součtu dílků za těchto šest bytů (ve vašem případě půjde zřejmě o těch 3,19 za jeden dílek). K takto vypočítané spotřební složce každého ze šesti bytů připočtete jeho základní složku spočítanou v prvním kole a máte nově spočítané náklady na vytápění pro uvedených šest bytů. Zase u nich zkontrolujete, zda něktěrý z nich nepřekročil horní nebo dolní limit na m2. Pokud ne, jde o konečné rozúčtování všech bytů. Pokud někdo ještě překročí limit, zase se mu naúčtuje částka podle limitu, a u zbývajících bytů se opět musí provést nově rozúčtování jejich spotřebních složek postupem uvedeným v tomto odstavci ((v modelovém příkladu metodických pokynů uvedené popsáno ve spodní polovině str.25).

„Takže žádná změna..“ – ale jsou:

1. změna definice intervalu pro aplikaci korekce, dříve –40%, +40%, nyní –20%. +100% 
   
2. změna algoritmu výpočtu při aplikaci korekce (jak viz dále) 
   

„Chtěl jsem znát faktickou spotřebu mého bytu“ – ve finančním vyjádření jsou to náklady za topení (to určitě naleznete) v Kč, a vydělíte-li „cena za giga“ dostanete v množství GJ.
„kolik byla zvýšena z důvodu, že jsem netopil a nebo z důvodu, že jsem přetápěl.“ – zda jste ve smyslu vyhlášky netopil dost nebo přetápěl, poznáte z ukazatelů (hledejte ve vyúčtování tepla):
Měrná spotřeba energie zúčtovací jednotky: 0.xxxx GJ/m2
Odchylka od průměru zúčtovací jednotky: yy,yy% 

1. jestliže yy,yy% < –20 ve smyslu vyhlášky jste netopil dost 
   
2. jestliže yy,yy% > 100 ve smyslu vyhlášky jste přetápěl 
   
3. jinak topil normálně, vyúčtování jako v loni (téměř). 
   

V případě a) b) aplikuje se korekce.
Příklad pro „netopil dost“:
(1) Měrná spotřeba energie zúčtovací jednotky: 0.468 GJ/m2
(2) Odchylka od průměru zúčtovací jednotky: –23,21%
(3) Cena za giga: 353,03 Kč/GJ
(4) Průměrný náklad na 1m2 zúčtovací jednotky: (1) x (3)= 0.468×353,03= 165,29 Kč/m2
(5) Započitatelná (vytápěná) plocha jednotky: 47,26 m2
(6) Sazba pro korekci pro tento případ je 80% průměrného nákladu na 1m2:
(4) x 0,80 = 165,29×0,8=13­2,23 Kč/m2
(7) Upravený náklad vytápění po korekci: (5) x (6) = 47,26×132,23 = 6 249, 37 Kč
(8) Počet dílků zúčtovací jednotky: 13,5
(9) Jednotková cena za jeden dílek zúčtovací jednotky: 200,8837 Kč/dílek
(10) Náklad na vytápění dle dílků: (8) x (9) = 13,5×200,8837 = 2712 Kč
(11) Navýšení nákladů korekcí: (7) – (10) = 6 249, 37 – 2712 = 3537,44 Kč 

Pokračování (zapoměl jsem zahrnout základní složku):
(12) Jednotková cena zs za jeden m2 zúčtovací jednotky: 66,12 Kč/m2
(13) Náklad základní složky za byt: (12) x (5) = 66,12×47,26= 3125 Kč
(14) Navýšení nákladů při aplikaci korekce: (7) – (10) – (13) = 6 249, 37 – 2712 – 3125 = 412,37 Kč

Hele matematiku, a které body tvého doplněného postupu jsou o zjištění za kolik dobrých duší platím teplo a kolik dobrých duší nejen mne dotuje, případně zda byly všechny náměry do rozpočtu zahrnuty, případně zda rozúčtovatel ví kolik je 1+1?

„za kolik dobrých duší platím teplo a kolik dobrých duší nejen mne dotuje,“ – každý platí teplo jen za sebe. Rozpočítání předaného tepla mezi byty vyhláška neřeší.
„zda byly všechny náměry do rozpočtu zahrnuty“ – součet dílků násobte jednotkovou cenou za dílek a dostanete spotřební složku za teplo a za zúčtovací jednotku
„rozúčtovatel ví kolik je 1+1?“ – zbytečná otázka, vyúčtování se dělá počítačem.

Pro tebe:
„Je snazší dělat blbé otázky, než opravovat blbé chyby.“
Murphyho zákony
Pro sebe:
„Člověk by měl být buď natolik inteligentní aby mluvil dobře, nebo natolik soudný aby byl zticha.“
Z křížovky
Už budu zticha..