vyúčtování - náklady na teplo
Dobrý den,
SVJ nevyúčtovává náklady na teplo dle vyhlášky 269/2015 Sb (neaplikuje korekce u průměrné spotřeby menší než 80% a větší než 200% průměru), protože ve stanovách je toto:
…
- Náklady na služby se na vlastníky jednotek rozúčtují takto:
…
- dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, nedojde-li k ujednání min. 3/4 (slovy: tří čtvrtin) vlastníků jednotek o jiném postupu. (U výpočtu vyúčtování pro vytápění se vypouští tzv. korekce extrému — poloha bytu a jednotlivých místností je zohledněna již koeficientem, který zohledňuje polohu bytu resp. místnosti a tudíž i náročnost na dodávku energie na tepelnou energii. Nehospodárná resp. nadprůměrná spotřeba tepelné energie tudíž půjde vždy do nákladů konkrétního spotřebitele, tzn., že jejich rozdíl nákladů a povinnost úhrady vyplývající z korekce extrému nebude rozpočítáván mezi ostatní spotřebitelé).
Dotaz: Mají přednost stanovy nebo vyhláška? Lze dle uvedeného ve Stanovách korigovat spotřebu nižší než 80%?
Pro rozúčtování se postupuje podle zákona č. 67/2013 Sb. a vyhlášky 269/2015 Sb. Znění stanov je neplatné z důvodů rozporu s kogentním ustanovením § 6 odst. 2 a 3 zákona 67/2013 Sb.:
„(2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou.“
„(3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet anebo je neoprávněně ovlivní, upraví se rozúčtování nákladů na vytápění tak, že se u takového příjemce služeb určí spotřební složka nákladů jako součin započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, a trojnásobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy u ostatních příjemců služeb. Mezi tyto ostatní příjemce služeb se zbytek spotřební složky nákladů rozúčtuje podle odstavce 2 věty poslední, přičemž se spodní a horní hranice podle věty první odvodí od průměru nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy u těchto ostatních příjemců služeb. Nebudou-li známy údaje z žádného bytu ani nebytového prostoru, rozdělí se spotřební složka nákladů mezi příjemce služeb podle započitatelné podlahové plochy jejich bytů nebo nebytových prostor. Prováděcí právní předpis stanoví vzorec pro výpočet spotřební složky nákladů podle věty třetí.“
Denostupňová metoda nepoužívá žádné korekce. Podle toho co uvádíte to vypadá na denostupňovou metodu. I toto vyúčtování je podle uvedené vyhlášky a je správné.
Poslední komentáře