Vyplata odmen vyboru

Odměny členů orgánů SVJ patří mezi náklady na správu domu a pozemku. To znamená, že se hradí z příspěvků na správu. Ty jsou často nesprávně označovány jako „fond oprav“.
Ze stejných zdrojů bude kryto i ZP placené SVJ jako zaměstnavatelem.

Každá odměna schválená shromážděním v hrubé výši se promítne v nákladech SVJ 109 %.

Sazba daně se od roku 2008 snižuje z 20 % na 15 %. Pořád je to zálohová daň a ne srážková podle § 36 ZDP. Další změna: záloha 15 % se sráží ze superhrubé odměny, tj. z hrubé výše odměny zvýšené o 9 % ZP.
Tohle všechno už tu ale bylo několikrát probráno. Chce to pročíst si starší příspěvky.

N. Klainová

S výše uvedeným souhlasím. Ale doslechl jsem se o této podmínce – pokud je příjem do 5000 měsíčně, nejde použít zálohová daň ale musí se použít srážková. Uvažuji variantu měsíčních výplat odměn. Co o tomto víte? Není to JPP informace, je to od odborníka.. Ale i odborníci mají často rozdílné názory, což by zjevně neměli..

P.L.

Hranice 5 000 Kč je v ZDP uvedena v § 6 odst. 4. Ten se na odměny členů orgánů nevztahuje. Váš odborník to zjistí, pokud si pozorně odst. 4 prostuduje. Je tam, že se vztahuje na příjmy podle odst. 1 písm. a) a d). Není tam a) až d). To je rozdíl. Příjmy členů orgánů jsou v odst. 1 § 6 uvedeny pod písmenem c).

To, že se nesmí na odměny členů statutárních a dalších orgánů použít konečná srážková daň tu už bylo uvedeno odhadem 10 x, ale spíše vícekrát.

N. Klainová

Je to začarované a není mi přáno můj text presentovat řádně a bez chyb, tentokrát selhal přenos po síti a text zkomolil. Tedy ještě jednou. Vážená paní, pokud si pozorně přečtete § 6, odstavec 1, písmeno d), t.j.: „d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.“, pak zjistíte, že pod písmenem d) je zahrnuto i písmeno c).Pokud nemám pravdu, pak mi to, prosím, vysvětlete. Zdraví vás váš „odborník“, který si pozorně prostudoval nejen odstavec 4), ale i odstavec 1).

Řešit stále dokola rozdíl mezi zálohovou a srážkovou daní ztrácí v roce 2008 půvab, protože sazba je většinou 15%. Ale budiž.

§ 6/1/ a) až c) ZDP zahrnuje volně, až vulgárně, řečeno

• příjmy z poměru
• příjmy za práci
• odměny statutárů

Naproti tomu § 6/1/d ZDP zahrnuje příjmy plynoucí V SOUVISLOSTI s příjmy pod body a) až c). Jedná se např. o příjmy, které jako náhradu za ztrátu příjmů ze závislé činnosti vyplácí pojišťovna přímo zaměstnancům pojištěné organizace. Pojišťovna se tak ve smyslu ZDP stává „daňovým“ zaměstnavatelem příjemců náhrad. Nejde tedy o příjem ZA NĚCO vykonaného pro zaměstnavatele ale o příjem V SOUVISLOSTI s něčím.

V žádném případě nelze tvrdit, že v písmenu d) je zahrnuto i písmeno c). To by se dalo tvrdit, že v písmenu d) je zahrnuto i písmeno

1. a b) a samotné uvádění písmen a) až c) by ztratilo smysl. A ono smysl

A tak spolu s klasikem jen konstatuji: můžete o tom pochybovat, můžete tomu nevěřit, ale to je tak jediné, co s tím můžete dělat. :-))

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Pro pana Pavla Děkuji za osvětlení mého problému s § 6/1/d ZDP a jeho vztahem k písm a/ až c/. Teď uznávám, že pro odměny statutárům nelze použít danění zvláštní sazbou. Slibuji, že už dále nebudu v této věci zlobit. Váš, který si sice pozorně, ale nedůsledně, prostudoval nejen odstavec 4), ale i odstavec 1). Současně, pokud si to přečte, děkuji i paní Klainové, že se mnou měla trpělivost. Na shledanou někdy jindy na těchto stránkách Váš Gustav

Pane Pavle, děkuji Vám za perfektní vysvětlení obsahu ustanovení § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. To vysvětlení bylo požadováno po mně, ale já bych to takhle jako daňový laik nezvládla. Věděla jsem, že nezklamete.

Věřím, že teď už bude úplně všem jasné, že odměny statutárních orgánů nelze zdaňovat srážkovou daní.

N. Klainová

O té větě vím. Taky mě zmátla – přesně před dvěma léty. Nejsem vševěd ani daňový odborník. Proto jsem požádala o stanovisko náš FÚ. Ten potvrdil, že se na odměny členů orgánů možnost použít srážkovou daň nevztahuje. Stejný výklad jsem později občas četla v odborném tisku.

Sama za sebe mohu dodat jen úvahu. Pokud autoři chtěli, aby se konečná daň vztahovala i na odměny členů orgánů, neuváděli by v odst. 4 možnost použít ji jen pro příjmy podle písm. a) a d).

Těším se na vysvětlení od skutečného odborníka na daně – pana Pavla.

N. Klainová

Je to tragedie, které se člověk při citaci zákona o daních s příjmů nevyhne. V následujím textu posílám opravené znění svého příspěvku, kde v první řádce má být odstavec 1, a ne 4. Omlouvám se. Vážená paní, pokud si pozorně přečtete § 6, odstavec 1, písmeno d), t.j.: „d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.“, pak zjistíte, že pod písmenem d) je zahrnuto i písmeno c).Pokud nemám pravdu, pak mi to, prosím, vysvětlete. Zdraví vás váš „odborník“, který si pozorně prostudoval nejen odstavec 4), ale i odstavec 1).

Vážená paní, pokud si pozorně přečtete § 6, odstavec 4, písmeno d), t.j.: „d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.“, pak zjistíte, že pod písmenem d) je zahrnuto i písmeno c).Pokud nemám pravdu, pak mi to, prosím, vysvětlete. Zdraví vás váš „odborník“, který si pozorně prostudoval nejen odstavec 4), ale i odstavec 1).

Pokud nějaký „odborník“ radí, měl by to doložit důkazy, které si může i laik ověřit a pochopit. Jinak se jedná o JPP.

Paní Klainová uvádí jasná ustanovení zákona, ze kterých lze jednoduše ověřit, že má pravdu.

Jinak je vhodné využít okénko Hledej vpravo nahoře, protože komunikace o danění statutárů se skoro dá považovat za spam. :-))

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Já to hledat nemusím, já jsem většinu těch diskusí četl a vím že to tu bylo 100×. Bohužel od roku 2008 je dost věcí jinak a proto jsem se ptal, jestli není jinak i toto.

P.L.

Odkud plyne, že se odvádí pouze pojistné na zdravotní, nikoli však na sociální pojištění? Jsou to platby obdobné povahy, jak je zřetelné z ustáleného spojení „zdravotní a sociální pojištění“, a docela bych se divil, kdyby se jedno odvádělo, a druhé nikoliv. (Držím se v zájmu srozumitelnosti zákonem dané terminologie, i když jde ve skutečnosti samozřejmě o daně.)

Pepa z Depa

Odmeny clenu výboru spolecenství vlastníku jednotek („SVJ") jsou jakožto odmeny clenu statutárních orgánu považovány za príjmy ze závislé cinnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z príjmu („ZDP") a podléhají stejné sazbe dane z príjmu fyzických osob jako príjmy z pracovneprávního pomeru. V soucasné dobe se aplikuje progresivní sazba dane v rozmezí od 12% do 32% závisející na výši príjmu. Reforma verejných financí nicméne od príštího roku zavádí jednotnou sazbu dane, a to ve výši 15% pro rok 2008 a 12,5% od roku 2009. SVJ vystupuje pri výplate odmen jako plátce dane a v souladu s § 38h ZDP sráží zálohu na dan. Clenové výboru SVJ jakožto clenové statutárního orgánu nejsou v soucasné dobe vymezeni jako plátci pojistného na zdravotní pojištení (§ 5 zákona o verejném zdravotním pojištení) ani jako poplatníci pojistného na sociální zabezpecení (§ 3 zákona o pojistném na sociální zabezpecení a príspevku na státní politiku zamestnanosti), a proto se z jejich odmen pojistné neodvádí. V prípade pojistného na sociální zabezpecení bude tento stav platit i nadále. Danová reforma ovšem zavádí novou definici osob, které jsou povinny platit pojistné na zdravotní pojištení. S úcinností od 1. ledna 2008 se tak clenové výboru stávají plátci pojistného na zdravotní pojištení. Výše sazby pojistného bude stejná jako v prípade príjmu z pracovneprávního pomeru a bude cinit (v souladu s § 2 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištení) 13,5%. Clen výboru bude povinen hradit 4,5%, zbylou cást bude odvádet SVJ. Cást pojistného placená SVJ bude soucasne zvyšovat základ dane clena výboru pro výpocet dane z príjmu fyzických osob (v souladu s principem tzv. superhrubé mzdy). Za urcitých okolností by se na odmeny clenu výboru mohlo vztahovat ustanovení o tzv. minimálním vymerovacím základu. Pojistné na zdravotní pojištení je v takovém prípade odvádeno z minimální mzdy a v soucasné dobe ciní 1 080 Kc mesícne. Minimální vymerovací základ se však nevztahuje na následující skupiny osob:
osoby, které od ostatních zamestnavatelu pobírají alespon minimální mzdu
osoby, které podnikají a odvádí zálohy na pojistné na zdravotní pojištení alespon zminimálního vymerovacího základu
státní pojištence (studenty, duchodce, atd.) Vzhledem k této skutecnosti se bude minimální vymerovací základ vztahovat na odmeny clenu výboru pouze výjimecne. Záverem lze konstatovat, že danová reforma pravdepodobne prinese clenum výboru SVJ dodatecné danové náklady namísto danových úspor, protože nove odvádené pojistné na zdravotní pojištení prevýší vliv snížené sazby dane. ZDROJ: Ing. Tomáš Dostálek, danový poradce ev. c. 4063 uveřejně­no:Dashöfer Holding, Ltd. a VERLAG DASHÖFER, s pozdravem, Petr Vávra

Bohužel, od 1.1.2008 už mezi osobami, na něž se nevztahuje minimální vyměřovací základ není:osoby, které od ostatních zamestnavatelu pobírají alespon minimální mzdu.Zaludova

Domnívám se, že šíříte poplašnou zprávu. :-))

V mém výtisku zákona č. 592/1992 Sb. se nic takového nepíše. I literatura k 1.1.2008 žádnou změnu proti roku 2007 v tomto ohledu neuvádí.

Můžete sdělit, z čeho tak usuzujete? Jakým zákonem byla praxe minulých let změněna?

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Ještě je pořád produkce Verlag Dashöfer tak předražená?

Dobrý den, to nevím, s pozdravem, Petr Vávra

mě napadá možnost, jestli by členové výboru mohli svoje funkce vykonávat na ŽL, tedy by odpadly starosti s daněmi …

omlouvám se, neumím se podepsat. Polický

Funkcionáři nemohou pro společnost pracovat na ŽL.

Pro analogickou situaci jednatel a s.r.o. to již opakovaně uvedl Nejvyšší správní soud ve svých rozsudcích např. 6 Afs 9/2003–59, 2 Afs 4/2005–56, 4 Afs 24/2003–81.

Hezký den!

pavelsvj@centrum­.cz