Trocha právní teorie - typy právních vztahů

Zdejší diskuse ukazuje na nutnost rozlišovat právní vztahy podle rovnosti postavení účastníků.

Účastníci mají postavení rovné, tak tomu je např. při smlouvách všeho druhu, jmenujme smlouvu o převodu bytu.

Navenek se to pozná tak, že projevy vůle směřované druhé smluvní straně začínají zdvořilým oslovením typu Vážený pane, Vážená paní, a končí rovněž zdvořile, např. Budu Vám ve věci nápomocna, Jistě se dohodneme, přeji krásný den. Termíny jednání se vzájemně dojednávají. Typicky se jedná o obchodní vztahy, kdy každá strana má na uzavřené smlouvě zájem, a každá strana z uzavřené smlouvy profituje. Rovné postavení mají i členové společenství vůči sobě navzájem. Strany si na dopisy vzájemně odpovídají, byť nebyly poslány s dodejkou.

Účastníci nemají postavení rovné, jeden z účastníků má postavení vrchnostenské, jedná z pozice moci, druhý má postavení podřízené. Tak tomu je typicky ve vtazích občan na jedné straně a stát, soud, exekutor, policie, finační úřad a další orgány státní moci na straně druhé.

Navenek se to pozná tak, že jeden z účastníků píše druhému bez oslovení, přikazuje (dostavte se, přineste), nařizuje hodinu jednání zcela bez ohledu na časový program druhého účastníka, a jako pozdrav vyhrožuje pokutami 500 000 Kč, policejním předvedením, obstavením účtu ad. Doručováním se první účastník vůbec neobtěžuje, poznamená si „dopis poštou vrácen – doručeno dne…“

Druhý účastník pak píše prvnímu stylem Velevážený pane předsedo, Slovutný soude, poníženě si dovoluji při vší Vaší Velikosti poprosit, zda … a končí pozdravem V dokonalé úctě. Druhý účastník píše prvnímu porstřednictvím podatelny, i kdyby měl do podatelny jet stovky kilometrů, protože na obyčejný dopis první účastník nereaguje vůbec, na dopis s dodejkou pak první úřastník tvrdí, že se ztratil a nelze zjisit obsah dopisu.

Kam patří vztah mezi společenstvím a jeho členy si každý dovodí sám.