Spotřeba tepla informace- praxe
Dobrý den, je tu někdo, kdo již praktikuje povinné vyrozumívání o spotřebě tepla, dle novely zákona? Jde mi o praxi. Máme vlastní kotelnu na 11 BJ. Kotel nám z dodaného plynu „vyrábí“ teplo a teplou vodu. Máme měřidla s dálkovým odečtem a já mám program, který mi měřidla s hodnotami načte. Ale spotřebu a vyúčtování nám doposud 1× za rok dělal účetní. Ten mi na rovinu sdělil, že nám spotřebu každý měsíc počítat nebude, nemá na to kapacity (jinak je ale skvélej a měnit ho nechceme). Takže, jak to praktikujete vy, co už praktikujete? Dík Helena.
Měsíční informace nepraktikujeme, ale dávám do diskuse něco jako návrh.
Zpráva o spotřebě tepla za b. jednotku 1432/2 za 01/2024.
Spotřeba domu 1432: 1560 jednotek, tj. průměr na m2 2,48 jednotek
Spotřeba b. jednotky 2: 132 jednotek, tj. 1,96 jednotek na m2
Spotřeba tepla je pod (ev. nad) průměrem domu.
Stačila by takováto minimalistická měsíční informace? Odpovídala by zákonu? Do zprávy jde přidávat hodně dalších leč zbytečných (známých) čísel. Samozřejmě se jedná o jednotky korigované, někdo používá název spotřební. T.
K čemu je taková informace dobrá. Jak je taková jednotka veliká, co představuje a jak vypadá. Kde ty jednotky v bytě budu hledat a k čemu mi to bude dobré.
Jednotky najdete leda na konečném vyúčtování. Navržené porovnání s průměrem je dobrý nápad, mělo by to aspoň nějakou vypovídací hodnotu. Ale v zákonné „informaci o spotřebě“ se kupodivu nepožaduje.
Nejspíš budete muset najít někoho, kdo Vám napíše program, který bude generovat i ty měsíční „informace o spotřebě“.
Potíž je v tom, že zákon v tom ohledu požaduje nemožné. Vyžaduje se aby ta informace byla „upravená za použití korekcí a výpočtových metod, … a které se používají při rozúčtování.“ Jenže rozúčtování se musí dělat podle vyhlášky, která nařizuje zohlednit dosažení limitů z ročního průměru, který až do konce roku neexistuje. Takže ať to uděláte jakkoli, je to nesprávné a napadnutelné. Čili to chce někoho profesionálního, kdo je ochoten vzít na sebe odpovědnost a ustojí to po právní stránce.
Bez těch limitů je ovšem výpočet triviální, rozdělení na základní a spotřební složku, dílky z ITN se vynásobí koeficientama, rozpočtení podle poměrů a plochy – vše přímočaré.
Pletete si pojem „rozúčtování“ s pojmem „zjištěná spotřeba tepla“.
V zákoně č. 67/2013 Sb. v § 2 „Vymezení pojmů“ odst. (1) písm. h) je pojem „zjištěná spotřeba tepla definován“
„h)zjištěnou spotřebou tepla hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo na instalovaných zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění na konci a na začátku období, za které se informace o zjištěné spotřebě tepla příjemci služeb poskytuje, upravená za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou a které se používají při rozúčtování.“
V měsíčních informacích bude „zjištěná spotřeba tepla“ uvedena v naměřených hodnotách instalovaných měřidel upravených za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou a které se používají při rozúčtování. Nepůjde o informaci o vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby, jak je tomu u rozúčtování.
V DZ je k tomu uvedeno:
„Navrhuje se ve vymezení pojmů definovat zjištěnou spotřebu tepla… V případě korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou a které se používají při rozúčtování, se jedná o korekci na velikost topného výkonu otopného tělesa, způsob připojení indikátoru k otopnému tělesu, korekci na sníženou výpočtovou teplotu některých vytápěných místností (např. předsíně, chodby), korekci zohledňující polohu vytápěných místností a jejich situování ke světovým stranám.“
Děkuji za reakci. Já chápu, že nebudu zjišťovat náklady, ale spotřebu. Ale jak je uvedeno v zákoně a jak zde citujete odst. (1) písm. h). Ale já se pokouším zjistit, jak to reálně provést, jak to spočítat. Každý byt má svůj dálkově odečitatelný měřič, který udává hodnoty v GJ. Já já si to dálkově načtu. To je o.k. A teď co s tím? Vynásobím koeficientama, jak píše P_V, odešlu výsledek a hotovo? Já potřebuju, ano jsem holt debil, praktický návod, pokud už to někdo dělal. Znění zákona jsem už viděla za poslední dny tolikrát, že už mi to leze krkem. Dík.
Vy jste vzorovým příkladem toho, jak to tady funguje. Přijde, přilítne nějaká směrnice z EU. Tady se na vládní úrovní zdokonalí a pustí se směrem dolu. Na každé nižší úrovní ji příslušný člověk úředník ještě dál zdokonalí a pustí směrem dolu svým podřízeným. Vy na poslední úrovni chcete do dokonalé houno ještě zdokonalit. Vykašlete se na to a dejte si nohy na stůl. Ono se vůbec nic nestane a vy budete šťastnější. Nás to nechává úplně v klidu.
- Vložil P_V: „Jenže rozúčtování se musí dělat podle vyhlášky, která nařizuje zohlednit dosažení limitů z ročního průměru, který až do konce roku neexistuje. “
Není tomu tak. P_V napsal nesmysl. Není schopen podložit svůj nesprávný názor citací z celostátně účinného právního předpisu.
Informování o „spotřebě tepla“ podle §8a zákona č. 67/2013 Sb. je něco zcela jiného než roční rozúčtování nákladů na službu „vytápění“. Co je na tom tak těžkého k pochopení?
- Vložil P_V: „Bez těch limitů je ovšem výpočet triviální, rozdělení na základní a spotřební složku, dílky z ITN se vynásobí koeficientama, rozpočtení podle poměrů a plochy – vše přímočaré. “
Totální nesmysl. Výpočet podle § 8a zákona nepoužívá rozdělení nákladů na základní a spotřební složku, protože do algoritmu se nedosazují žádné náklady. Výpočet vůbec nepoužívá nějaké „poměry“ či „plochy“.
Mezi prostým lidem citelně chybí schopnost porozumět psanému textu v českém jazyce.
Justitianus
Citace jest: „upravená za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou a které se používají při rozúčtování.“
Metody, které zohledňují koeficienty, a které se používají při rozúčtování.
K rozúčtování se používá vyhláška 269/2015 a tam je metoda zohledňující koeficienty jen jedna. Je to metoda na výpočet nákladů, nikoli spotřeby, a zohledňuje i ten průměr a základní složku. Čili pokud se zákon odkazuje na vyhlášku o rozúčtování, je třeba se řídit touto metodou, neb jiná tam není. To by zákon musel znít jinak, např. „obdobné těm, které se používají při rozúčtování.“ Nebo kdyby v té vyhlášce byla metoda na „spotřebu“ popsaná extra.
- Vložil P_V: „K rozúčtování se používá vyhláška 269/2015 a tam je metoda zohledňující koeficienty jen jedna. Je to metoda na výpočet nákladů, nikoli spotřeby, a zohledňuje i ten průměr a základní složku.“
Píšete opět totální nesmysl. Cožpak neumíte číst právní předpis?
Zákon zmiňuje ve svém § 2/1/h pouze „odečet naměřených hodnot na instalovaných měřidlech“. To je jediný zdroj dat, a jsou to buď bezrozměrná čísla (dílky) z odečtů indikátorů příjemce služby, nebo čísla z odečtu bytového kalorimetru příjemce služby (tepelná energie v GWh nebo MJ).
Žádné náklady v Kč se tedy nevypočítávají, nezjišťují,
neposkytují. Přestaňte fantazírovat. Znovu Vám opakuji to, co jste stále
nepochopil:
„Zjištěná spotřeba tepla“ podle § 2/1/h zákona č. 67/2013 Sb.
je něco zcela jiného než "náklad na službu“ podle § 2/d
zákona.
Kdyby bylo úmyslem racionálního zákonodárce, aby příjemce služby dostával měsíčně informace o svých nákladech za uplynulý měsíc, byl by to býval v zákoně jistě takto uvedl. V tom případě by ovšem bylo naprosto zbytečné nově definovat pojem „zjištěná spotřeba tepla“ v § 2/1 zákona.
Justitianus
Zjištěná spotřeba je samozřejmě něco jiného, než náklady. Ale vycházím z toho, že se požaduje k jejímu výpočtu použít metodu používanou při rozúčtování. Jiná metoda než ta na náklady v té vyhlášce není. Musíte počítat jabka metodou určenou na lokomotivy.
hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na (měřidlech nebo ITN) na konci a na začátku období, za které se informace o zjištěné spotřebě tepla příjemci služeb poskytuje, upravená za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují (koeficienty) a které se používají při rozúčtování.
- Vložil P_V: „Ale vycházím z toho, že …“
Děláte stále stejnou chybu: Nečtete zákon, fantazírujete a pletete si pojmy. Podle ustanovení § 6/2 zákona platí:
- „Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou.“
Z uvedeného je zřejmé každému – kromě Vás – že tyto „korekce a výpočtové metody“ se týkají výhradně spotřební složky, to jest náměrů indikátorů či kalorimetrů.
- Stejný význam mají i „korekce a výpočtové metody, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou“, zmíněné v definici zjištěné spotřeby tepla v ustanovení § 2/1/h zákona.
Z uvedeného plyne, že ke stanovení „zjištěné spotřeby tepla“ pro účely § 8a zákona může SVJ použít pouze náměry, korekce a výpočtové metody určené ke stanovení spotřební složky nákladů. SVJ však k tomuto účelu nebere do úvahy (a tedy ani měsíčně nevyčísluje) základní složku nákladů.
Justitianus
- Vložil RadekV: „Mimochodem ty „korekce a výpočtové metody“ jsou uvedeny v zákoně či normě kde?“
Radku, Vy sníte o nějaké normě nebo dokonce o zákoně ? Ha, ha, ha.
Ty korekce a výpočtové metody jsou nějak stanoveny pro každý dům individuálně. Způsob rozúčtování služby přece stanovilo Vaše společenství, jedtliže je poskytovatelem služby. Viz zákon č. 67/2013 Sb.. Existuje (nezávazná !!!) norma ČSN EN 834.
Máte samozřejmě právo seznámit se s pravidly rozúčtování služby.
Justitianus
Vždyť nemusíte používat rozúčtování s nějakými koeficienty, které nemají žádný racionální základ. Je to prostě výmysl.
Ono to racionální základ má, ale velmi složitý. Proto ho zákonodárce ve své odborné nedostatečnosti nepopisuje a SVJ odhlasuje cokoli.
Nevím jaký to má racionální základ, asi ten váš. Fyzikálně je to pitomost. Fyzika se dnes nenosí, dnes se akceptují pouze politické plky.
Racionální i zákonný základ to má v požadavku, aby stejné byty platily při stejné tepelné pohodě stejně bez ohledu na polohu bytu v domě. Z toho plynou nějaké nároky na fyziku. A dost náročné. A zákonem popsaným způsobem neřešitelné.
O.K. a jak ten výpočet má tedy, podle Vás, vypadat? Jak se dostanu ke správnému výsledku, abych to udělala v souladu se zákonem? Děkuji.
Heleno, jde o to jakou službu vaše SVJ poskytuje. O tom jste nenapsala nic.
☀ Pokud SVJ poskytuje službu „poskytování tepla“, pak načtete náměr bytového kalorimetru a odečtete náměr z předchozího měsíce. Výsledek je přímo použitelný jako informace o spotřebě tepla pro účely § 8a zákona.
☀ Pokud SVJ poskytuje službu „vytápění“, pak načtete náměr bytového kalorimetru, odečtete náměr z předchozího měsíce a vynásobíte to vašimi používanými koeficienty pro úpravu náměrů. Výsledek je informace o spotřebě tepla pro účely § 8a zákona.
Vaše používané koeficienty ovšem neznám; znáte je Vy. Může to být například koeficient tepelných ztrát obálky bytu, koeficient pro byt rohový, pro byt pod střechou, pro byt nad průjezdem, pro byt sousedící s nevytápěnou místností, pro nadměrnou plochu zasklení, pro výšku nad terénem, pro orientaci ke světovým stranám, pro oslunění, pro ochlazování větrem, atd., atd., atd.
Justitianus
Neděkujte, to jsou Justitianovy výklady, nikoliv závazný právní názor ohledně poskytování služby teplo na vytápění.
Poslední komentáře