Seminář JČP 20.1.2016 – hlasování mimo zasedání
Pro mě překvapivý názor JUDr Holejšovského:
Zákonem je připuštěno rozhodovat mimo zasedání vždy, když shromáždění není způsobilé se usnášet. Nemusí být ve stanovách.
Stanovy ale mohou připustit hlasování mimo zasedání vždy bez nutnosti svolat shromáždění.
Magda
- JUDr. Holejšovský: „Zákonem je připuštěno rozhodovat mimo zasedání vždy, když shromáždění není způsobilé se usnášet. Nemusí být ve stanovách. Stanovy ale mohou připustit hlasování mimo zasedání vždy bez nutnosti svolat shromáždění.“
Na tomto tvrzení není vůbec nic překvapivého. Tvrzení JUDr. Holejšovského je souladné se zákonem, vztahuje se ovšem pouze na SVJ(2012).
Že po neusnášeníschopném zasedání může následovat rozhodování mimo zasedání je uvedeno v části NOZ o bytovém spoluvlastnictví: § 1210 a následující. Stanovy mohou samozřejmě také umožnit hlasování mimo zasedání kdykoliv, což vyplývá přímo z § 158 odst. 2 NOZ (a konstatuje to i důvodová zpráva k § 1210 NOZ).
Rozumí se samo sebou, že sdělení JUDr. Holejšovského se vztahuje pouze na rozhodování bytových spoluvlastníků podle NOZ. Vztahy založené zákonem č. 72/1994 Sb. (bytové vlastnictví) se samozřejmě i nadále řídí podle dosavadních právních předpisů a podle stanov (k tomu viz § 3028 odst. 3 NOZ).
Pro SVJ(2000) je tedy jediná právně nezpochybnitelná možnost jak zavést hlasování mimo zasedání:
- Je možno rozšířit stanovy o hlasování mimo zasedání shromáždění (§ 158 odst. 2 NOZ).
- Totéž platí pro případné použití sníženého hlasovacího kvora ve stylu § 1214 NOZ, při rozhodování o členských záležitostech v rámci SVJ, a v záležitostech svěřených nejvyššímu orgánu právnické osoby SVJ. Nejnižší možné kvorum ovšem je nadpoloviční většina ze všech, nebo nadpoloviční většina přítomných na usnášeníschopném shromáždění, viz § 156 odst. 1 NOZ.
- Snížení hlasovacího kvora ve spoluvlastnických záležitostech však takto možné není. Jedině pokud by si vlastníci jednotek(1994) v tom smyslu upravili prohlášení vlastníka budovy.
Pokud snad JUDr. Holejšovský jasně neoddělil informaci o SVJ(2012) od informace o SVJ(2000), pak jednal jako příslušník určitého povolání nebo stavu, avšak jednal bez odborné péče, a uvedl účastníky semináře v omyl. Takové jednání jde k jeho tíži (§ 5 NOZ, http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p5).
lake
Pane lake uvedl jste:
„Pokud snad JUDr. Holejšovský jasně neoddělil informaci o SVJ(2012) od informace o SVJ(2000), pak jednal jako příslušník určitého povolání nebo stavu, avšak jednal bez odborné péče, a uvedl účastníky semináře v omyl.“
JUDr. Holejšovský informaci o SVJ(2012) od informace o SVJ(2000) neoddělil, ani oddělit nechtěl. Jak uvedla Magda na jiném místě, JUDr. Holejšovský přece jasně uvedl, že na stará SVJ dopadá NOZ, ZoVB byl zrušen, postupovat podle něj nelze.
Pane Josefe, nemám ve zvyku zabývat se kdejakým laickým názorem, který není nijak právně podložen. To platí i pro údajné tvrzení JUDr. Holejšovského.
Co jsem napsal je v souladu se zákonem. Možná se k tomu vrátím v samostatné diskusi.
lake
Pane Lakmusi, pletete si pojem „laický názor“ s pojmem „laik“.
Laický názor může vyjádřit i na slovo vzatý odborník. Laický názor je takový názor, který jeho autor nedovedl podložit odkazem na ustanovení zákona, či odkazem na konstantní judikaturu k věci, či uvěřitelným právním výkladem.
Názor JUDr. Holejšovského nebyl podložen žádnou právní argumentací, jak jste si zajisté dobře všiml. Jde nejen o názor laický, ale je to dokonce názor přímo rozporný se zákonem (§ 3028 odst. 3, § 3063 NOZ, § 16 NOZ). Je rozporný i s konstatntní judikaturou Ústavního soudu k nepravé retroaktivitě právního předpisu.
Není přece pravdivé tvrzení, že pouhé zrušení právního předpisu by mělo mít za následek zrušení všech smluvních a vlastnických vztahů, které podle tohoto předpisu vznikly a trvají. Takový extrémní názor by znamenal absolutní pravou retroaktivitu, a tu vylučuje jak právní řád, tak judikatura Ústavního soudu.
Věc se tedy musí mít nějak úplně jinak, než pravil JUDr. Holejšovský na semináři. Překvapivé a protizákonné tvrzení JUDr. Holejšovského může mít různé důvody:
- JUDr. Holejšovský nezná zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník.
- JUDr. Holejšovský tahal na semináři posluchače za nos.
- JUDr. Holejšovský má v rukávu schován nějaký překvapivý výklad NOZ proti jeho znění, který dosud nikde nepublikoval.
O který ze tří případů se jedná – to ponechávám na vašem posouzení. Je ovšem výrazem neúcty k platícím účastníkům semináře, jestliže přednášející pouze plácne jakési tvrzení o zcela zásadní věci a není schopen je právně podložit. Za toto jistě účastníci semináře své peníze nedali!
JUDr. Holejšovský je jistě na slovo vzatý odborník, ovšem pokud jeho tvrzení je v příkrém rozporu se zněním zákona, dluží všem účastníkům semináře právní zdůvodnění svého překvapivého tvrzení. S bezdůvodným názorem nelze polemizovat. Ten je pouze možno odmítnout s poukazem na platnou a účinnou právní úpravu. Je na JUDr. Holejšovském, aby svůj překvapivý názor nějak zdůvodnil a obhájil.
lake
P.S. Jak je povinen argumentovat soudce – to jsem už popsal jinde, i s citací z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2811/2007. To dopadá i na budoucí rozhodování soudce JUDr. Holejšovského. Přečtěte si: http://www.portalsvj.cz/…raseci-pravo#….
Vážení diskutující,
pochopte konečně, že jedině vševědoucí lake ví, kdo má laický, protiprávní názor a kdo zastává „prasečí právo“. A nikdo ho nepřesvědčí o tom, že nemusí mít pravdu. Dokonce ani soudy a tak se těším na precedentní rozhodnutí vyšších soudů, které bedeme muset my všichni respektovat (samozřejmě vyjma p. laka) jak stanovuje NOZ v § 13
„Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.“
Mikuláši, ono je to trochu jinak. Můžete zastávat odlišný právní názor od Lakeho. Ale soudce a právník by měl tento názor umět odůvodnit a podložit nějakým validním argumentem. A to prozatím nikdo neudělal.
Vlastním jednotky, které jsou definovány ZoVB. A je nás celkem dost. Toto vlastnictví je naprosto odlišné od bytového spoluvlastnictví dle NOZ. Drtivá většina právníků tvrdí, že moje vlastnické právo se kouzelným proutkem změnilo a scvrklo. A to bez toho, aby nám to zákonodárce dal vědět v přechodných ustanovení. Přitom NOZ nám tvrdí, že mám stále jednotku dle ZoVB. Nelze ale zároveň tvrdit, že mé vlastnické právo je stále stejné, když právnická osoba SVJ má úplně jiné pravomoci na úkor těch mých. To si jaksi protiřečí.
Budeme muset doufat, že až přestanou tito právníci teoretizovat a začnou argumentovat na papír, tak jim dojde, že vlastnictví definované ZoVB a SVJ dle NOZ nejde dohromady.
Magda
Magdo,
Vy prostě spolu s p. lakem, žádnou jinou argumentaci nepřipustíte a neuznáte. Např. pí. Mírovská argumentovala dost podrobně, ale Vy se domníváte, že nesprávně. Dobře, máte na to právo, ale o tom rozhodnou až soudy, ke kterému názoru se přikloní.
Myslím, že budete zklamaná, až vyšší soudy budou argumentovat jinak, než byste očekávala. Ale v právu je možné všechno, možná Vám dají za pravdu. Právo není exaktní věda, aby se dalo vždy jednoznačnými důkazy potvrdit, kdo má pravdu. Vemte si třeba rozhodování Ústavního soudu, i tam se stává, že rozhodují těsnou většinou. Určitě to neznamená, že by bychom mohli přehlasované právníky ÚS nařknout z neznalosti,neschopnosti, nebo z „prasečího práva“.
Mikuláši, jste úplně vedle.
Soudy už o této věci rozhodly, a to opakovaně. Ta judikatura, po které voláte, už dávno existuje. Přečtěte si judikaturu Ústavního soudu Pl. ÚS 78/92, IV. ÚS 215/94, Pl.ÚS 21/96, III. ÚS 611/01, I. ÚS 654/03, II. ÚS 329/04, I.ÚS 344/04, I. ÚS 89/07, II. ÚS 2070/07, I. ÚS 3143/08, Pl.ÚS 17/11. Dva z těchto judikátů shledal ÚS natolik významnými, že je nechal zveřejnit ve Sbírce zákonů.
Mikuláši, pište jen o věcech, o kterých alespoň něco tušíte.
lake
Pane lake,
přestaňte s těmi vašimi domněnkami, že soudy už o věci rozhodly. Ty staré vámi prezentované judikáty nic neprokazují. O věci rozhodnou judikáty z doby po účinnosti NOZ. Z této doby už rozhodovaly soudy nižších instancí (už tu byly citovány) a rozhodly jinak, než uvádíte. Vyčkejte si laskavě na rozhodnutí odvolacích soudů, předpokládám že potvrdí nesmyslnost vašich domněnek.
Pane Mikuláši, jste nepoučitelný hlupák.
Pro věc má zásadní význam výklad pravidel pro zavedení nepravé retroaktivity právního předpisu. Toto už Ústavní soud judikoval mnohokrát a jednoznačně – seznam judikátů jsem už zde uvedl. Přečtěte si zejména ty dva judikáty ÚS, které byly vydány ve sbírce zákonů. Ty jsou účinné pro rozhodování každého soudu, bez možnosti se od nich odchýlit výkladem.
Jakýkoliv novější judikát, který snad existuje a je rozporný s judikaturou Ústavního soudu je vadný.
lake
Na všechno co není právně doloženo §,zákonem či Judikátem je třeba pohlížet ,jako na názor laika.Proč by jinak pan JUDr.Holejšovský zakazoval nahrávání průběhu semináře.JaVa
Ale vztahy podle něj navázané jsou platné, ty nikdo nezrušil. Pokud ano, uveďte, kde je o tom pojednání.
Josefe, je to jak píšete.
Myslím, že pokud má někdo právní názor, který bude později korigován judikaturně, nemůže jít o jednání bez odborné péče. Dovedete si představit, jak by to vypadalo? Neškolil by nikdo nic a nejspíš už by nevyšla ani jedna právní publikace.
I když občas by nezaškodilo, aby se publikující a školící právníci troche obávali.
Berte tato silná prohlášení s rezervou.
Magda
Magdo,
nerozumím, co se vám na tom zdá překvapivého. Vždyť citovaný názor je v souladu se zněním ustanovení §1210 NOZ:
§ 1210
„(1) Není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může
osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné
formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby
vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání.
(2) V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí
stanovy.“
Petře, koukám na to prizmatem SVJ(2000) a nezdá se mi to tak jednoduché.
Pokud tedy budeme chtít změnit stanovy, můžeme použít hlasování mimo shromáždění i když o nich nemáme ve stanovách ani čárku?
A pokud jde o hlasování, ke kterému potřebujeme notářský zápis, je možné použít hlasování mimo zasedání?
A je možné úplně obejít hlasování na shromáždění a rovnou dát hlasování na vše per rollam?
Magda
Myslím, že „hlasování“ mimo shromáždění je mnohdy i vhodnější. Vlastníci tak skutečně rozhodnou bez ovlivnění přítomných, mnohdy na „nátlak“ výboru. Rozhodnou, jak se říká – podle své vážné a svobodné vůle. I přesvědčeného vlastníka lze přece zmanipulovat. Samozřejmě návrh projednání musí být srozumitelný a obsahovat k rozhodnutí vyčerpávající informace.
Paní Ludmilo,
myslím, že manipulace vlastníků bude mnohem jednodušší pokud jde o hlasování mimo shromáždění. Rozumím ale tomu, že je to praktické a v případě nezájmu vlastníků o shromáždění pomůže pomoci fungování SVJ.
Magda
Paní Ludmilo,
Kdy je „vhodnější“ vnímám takto:
- Je-li potřeba rozhodnout o konkrétní, snadno a jasně formulovatelné otázce, v době mezi řádnými shromážděními
V této situaci vnímám, že se do hlasování zapojí i velmi vytížení vlastníci-členové, nebo nemocní atd., protože tak mohou učinit v časově pro ně vhodném okamžiku, po řádném rozmyšlení se…
PROTOŽE TAM, kde je od výboru NÁTLAK a MANIPULOVÁNÍ, tam se tyto praktiky přenesou do formulace otázky, či podpůrné argumentace.
A bohužel Vám může být dál otloukáno o hlavu, že přece bylo rozhodnuto!
Cyril
Poslední komentáře