• JUDr. Holejšovský: „Zákonem je připuštěno rozhodovat mimo zasedání vždy, když shromáždění není způsobilé se usnášet. Nemusí být ve stanovách. Stanovy ale mohou připustit hlasování mimo zasedání vždy bez nutnosti svolat shromáždění.“

Na tomto tvrzení není vůbec nic překvapivého. Tvrzení JUDr. Holejšovského je souladné se zákonem, vztahuje se ovšem pouze na SVJ(2012).

Že po neusnášeníschopném zasedání může následovat rozhodování mimo zasedání je uvedeno v části NOZ o bytovém spoluvlastnictví: § 1210 a následující. Stanovy mohou samozřejmě také umožnit hlasování mimo zasedání kdykoliv, což vyplývá přímo z § 158 odst. 2 NOZ (a konstatuje to i důvodová zpráva k § 1210 NOZ).

Rozumí se samo sebou, že sdělení JUDr. Holejšovského se vztahuje pouze na rozhodování bytových spoluvlastníků podle NOZ. Vztahy založené zákonem č. 72/1994 Sb. (bytové vlastnictví) se samozřejmě i nadále řídí podle dosavadních právních předpisů a podle stanov (k tomu viz § 3028 odst. 3 NOZ).

Pro SVJ(2000) je tedy jediná právně nezpochybnitelná možnost jak zavést hlasování mimo zasedání:

1. Je možno rozšířit stanovy o hlasování mimo zasedání shromáždění (§ 158 odst. 2 NOZ).
2. Totéž platí pro případné použití sníženého hlasovacího kvora ve stylu § 1214 NOZ, při rozhodování o členských záležitostech v rámci SVJ, a v záležitostech svěřených nejvyššímu orgánu právnické osoby SVJ. Nejnižší možné kvorum ovšem je nadpoloviční většina ze všech, nebo nadpoloviční většina přítomných na usnášeníschopném shromáždění, viz § 156 odst. 1 NOZ.
3. Snížení hlasovacího kvora ve spoluvlastnických záležitostech však takto možné není. Jedině pokud by si vlastníci jednotek(1994) v tom smyslu upravili prohlášení vlastníka budovy.

Pokud snad JUDr. Holejšovský jasně neoddělil informaci o SVJ(2012) od informace o SVJ(2000), pak jednal jako příslušník určitého povolání nebo stavu, avšak jednal bez odborné péče, a uvedl účastníky semináře v omyl. Takové jednání jde k jeho tíži (§ 5 NOZ, http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p5).

lake