Rozhodování o věcech nespadajících do pravomoci SVJ
Jak jse to s rozhodováními o věcech nespadajících do pravomoci SVJ? Shrnu-li názory, které se zde na toto téma objevily:
- Na shromáždění mohou být přijata i rozhodnutí o věcech nespadajících do pravomoci SVJ. Takováto rozhodnutí přijímají vlastníci jednotek, a nikoliv SVJ. Nic ovšem nebrání tomu, aby takováto rozhodnutí vlastníci jednotek přijali na stejném shromáždění, jakým je shromáždění SVJ. Jak tomu rozumět? Zdá se, že existuje shromáždění vlastníků jednotek a shromáždění společenství vlastníků jednotek, obě shromáždění mají různé pravomoci, obě shromáždění konají svá zasedání (schůze) podle jiných pravidel, zejména pro každé z obou zasedání (schůzí) platí jiná pravidla pro svolávání, pro řízení zasedání, pro vyhotovování zápisu, pro rozhodování, pro pravomoci, pro četnost zasedání. Nic ovšem nebrání tomu, aby se obě tato zasedání (schůze) konaly současně.
Zbývá vyřešit (mj.):
- Současné konání obou zasedání znamená, že nejprve jedno zasedání skončí, ptoom se druhé zahájí? Nebo se mohou obě zasedání časově prolínat s tím, že střídavě rozhodují jednou vlastníci, podruhé společenství, potom zase vlastníci? Musí být před každým rozhodováním zřejmé, kdo (tj. vlastníci jednotek nebo společesntví vlastníků jednotek) rozhoduje? Pokud to před rozhodováním zřejmé není, jaké jsou následky co do platnosti přijatého rozhodnutí? Nebo stačí, že se to určí až dodatečně? Nebo se to nemusí určit vůbec?
- Hlasovací kvóra: Jeví se, že hlasování vlastníků jednotek má vždy přísnější hlasovací kvóra ve srovnání s hlasováním společenství vlastníků jednotek. Je tomu tak?
- Kolik zápisů se vyhotovuje? Jedno z rozhodování shromáždění vlastníků jednotek a jedno z rozhodování shromáždění společenství vlastníků jednotek?
- Jak je možné se proti přijatým rozhodnutím bránit? V obou případech stejným postupem, a nebo postupem pro každý případ odlišným? Kdo je (v každém z uvedených případů) žalovaným? Je třeba podat pro každý případ samostatnou žalobu (pokud chci napadnout rozhodnutí obou typů)? Nebo stačí jedna žaloba?
- Je třeba se bránit proti rozhodnutím nespadajícím do pravomoci (příslušného) zasedání? Typicky půjde o případ, kdy společenství rozhodlo o věci nespadající do jeho pravomoci, takže se z určitého pohledu zdá, že není třeba se bránit, takovéto rozhodnutí je (absolutně) neplatné, a to i v případě, že to nikdo nenamítne. Jenže mohlo jít o rozhodnutí vlastníků jednotek (byť tak nebylo výslovně označeno). Zakládá chybné označení samo o sobě neplatnost rozhodnutí?
- U rozhodnutí SVJ je možné žalovat pouze v „důležité“ záležitosti, navíc pouze ve lhůtě (6/3 měsíců), a navíc pouze přehlasovaným vlastníkem. U rozhodnutí vlastníků jednotek žádná takováto omezení nejsou?
- Na jedné straně zde stojí doporučení podávat (preventivní, vedeni právní opatrností) žaloby, na straně druhé to, že proti (absolutně) neplatným rozhodnutím není třeba se bránit a žádné právní kroky není třeba činit.
(Příspěvek sice vychází ze zde diskutovaného rozhodování o stavbě, ale na tuto situaci se neomezuje.)
Tak už jsem to našel. Ústavní soud v citovaném rozhodnutí I. ÚS 646/04 to již před deseti lety vyjádřil takto:
„Hlasování podle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů je sice rozhodováním ve vztahu mezi spoluvlastníky, (…) avšak existuje-li společenství vlastníků jednotek v podobě právnické osoby, je toto hlasování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby. Přijaté rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy, ale také společenství vlastníků jednotek, protože jde o rozhodnutí jeho nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek. V konečném důsledku se tak vytvořila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy).“
lake
Odpověď pro SVJ(2000):
Věc už vyřešil Ústavní soud: Rozhodování shromáždění je VŽDY rozhodováním vlastníků jednotek mezi sebou. Pokud v domě vznikla právnická osoba a jde o záležitost spadající do právní způsobilosti této právnické osoby, pak se hlasováním vytvořila zároveň i vůle této právnické osoby.
Bylo zde už uvedeno, včetně citace z příslušného nálezu ÚS. Jsem líný to znovu hledat.
NOZ přinesl změnu v definici právnických osob: právnická osoba již od 1.1.2014 nemá svou vůli, nejedná svým statutárním orgánem a nepřijímá vlastní rozhodnutí (statutárním či nejvyšším orgánem). Podle NOZ jsou to jiné osoby, kdo za právnickou osobu jednají, rozhodují a nahrazují její vůli.
Domnívám se, že nález ÚS je nadále přiměřeně platný s touto změnou.
lake
P.S. Problém způsobili zákonodárci. V roce 1994 vytvořili
společenství vlastníků jednotek a jejich shromáždění.
V roce 2001 se ale rozhodli, že k tomuto bratrstvu jednotlivých osob navíc
vytvoří právnickou osobu o stejném názvu „společenství vlastníků
jednotek“. Bylo jasné předem, že se to bude plést.
Aby to ještě více zamotali, nebyli schopni rozlišit rozdíly mezi
shromážděním vlastníků jednotek a shromážděním jako nejvyšším
orgánem právnické osoby.
Korunu tomu nasadil profesor Karel Eliáš, když pro zcela novou a jinou
právnickou osobu podle NOZ zvolil opět tentýž název „společenství
vlastníků jednotek“. I tato právnická osoba koná shromáždění, avšak
to má zcela jiné pravomoci než to první i to druhé shromáždění. Jsou
naši zákonodárci permamentně opravdu tak hloupí, nebo jim je to prostě
úplně jedno?
Lake odpovídáte:
„Věc už vyřešil Ústavní soud: Rozhodování shromáždění je VŽDY rozhodováním vlastníků jednotek mezi sebou. Pokud v domě vznikla právnická osoba a jde o záležitost spadající do právní způsobilosti této právnické osoby, pak se hlasováním vytvořila zároveň i vůle této právnické osoby.“
Ovšem z citovaného rozhodnutí ÚS nevyplývá, že by se při rozhodování vlastníků jednotek mezi sebou na shromáždění vlastníků mohlo rozhodovat o záležitostech nespadajících do právní způsobilosti SVJ. Z citovaného rozhodnutí nelze vyloučit, že ÚS je názoru, že na shromáždění vlastníků mohou vlastníci, i když rozhodují mezi sebou, rozhodovat jen o záležitostech spadajících do právní způsobilosti SVJ.
Číslo judikátu už uvedl lake ve svém příspěvku nahoře vč. odkazu http://www.sagit.cz/…prehlrub.asp?…
Poslední komentáře